Kdo bude platit zálohy po odevzdání daňového přiznání za rok 2016?

Periodicita placení zálohové daně z příjmu závisí zejména na výši vypočtené daně z příjmu fyzických osob v daňovém přiznání. Zálohy nebude platit poplatník, jehož vypočtená daň z příjmu za rok 2016 nepřesáhne 30 000 Kč.

Praktický příklad

Vypočtená daň z příjmu za rok 2016 živnostníka Kratochvíla činí 18 500 Kč. Pan Kratochvíl nebude během roku 2017 platit žádné zálohy na dani z příjmu. Daň z příjmu doplatí opět jednorázově při odevzdání daňového přiznání za rok 2017.

Praktický příklad

Zaměstnankyně Veselá pracovala po dobu šesti měsíců v roce 2016 pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání ji byla odvedena zálohová daň z příjmu. Paní Veselá musí tedy za rok 2016 podat daňové přiznání. Během roku 2017 ji bude opět odváděna zálohová daň z příjmu z její hrubé mzdy zaměstnavatelem. Nad rámec zálohové daně ze mzdy odváděné zaměstnavatelem nebude paní Veselá žádnou další zálohovou daň sama platit.

Pro účely výpočtu zálohové daně z příjmu fyzických osob se vyloučí příjmy a výdaje dle § 10 zákona o dani z příjmu. Tyto ostatní příjmy mají zpravidla charakter jednorázového příjmu (např. příležitostný příjem, příjem z prodeje nemovitosti nebo cenných papírů při nedodržení časového testu), a proto nemá tento příjem vliv na výpočet zálohy na dani z příjmu.

Praktický příklad

Vypočtená daň z příjmu za rok 2016 podnikatelky Suré činí 36 000 Kč. Daňová povinnost paní Suré je vyšší než limit pro placení zálohové daně. Důvodem je však zdanění příjmu z prodeje pozemku, u kterého nebyl dodržen pětiletý časový test mezi nabytím a prodejem pozemku. Při vyloučení těchto příjmů a výdajů by byla vypočtená daňová povinnost nižší než 30 000 Kč, a proto paní Surá nebude ani v roce 2017 platit zálohy na dani z příjmu fyzických osob.

Pololetní nebo čtvrtletní zálohy?

Pokud daňová povinnost za rok 2016 přesáhne 30 000 Kč, avšak nepřesáhne 150 000 Kč, tak se platí pololetní zálohy ve výši 40 % vypočtené daně z příjmu fyzických osob za rok 2016. První záloha se platí do 15. 6. 2017 a druhá do 15. 12. 2017. Jestliže je daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, tak se platí již čtvrtletní zálohy na dani z příjmu, každá ve výši 25 % vypočtené daně z příjmu za rok 2016. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Praktický příklad

Podnikatel Zima má daňovou povinnost za rok 2016 ve výši 42 000 Kč. První zálohu na daň z příjmu zaplatí pan Zima do 15. 6. 2017 ve výši 16 800 Kč (42 000 Kč x 40 %). Druhou zálohu potom do 15. 12. 2017, opět ve výši 16 800 Kč (42 000 Kč x 40 %).

Zaměstnanec s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti

Jestliže základ daně tvoří součet dílčích základů daně, potom se zálohy neplatí, pokud je jedním z dílčích základů daně i základ daně z příjmu ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, méně než 15 %, platí se daňové zálohy z celkového základu daně. Když je dílčí základ daně ze závislé činnosti více než 15 % ale méně než 50 %, tak se platí zálohy v poloviční výši.

Praktický příklad

Paní Málková má za rok 2016 dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání) ve výši 430 000 Kč a dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 240 000 Kč. Paní Málková zálohy na dani z příjmu platit nebude, neboť dílčí základ daně ze závislé činnosti je vyšší než 50 % celkového základu daně. Ze závislé činnosti je přitom každý měsíc odvedena zálohová daň z příjmu zaměstnavatelem.