Stát o možném střetu zájmů věděl rok, legislativu měnit nehodlá

29.03.2017 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 29. března (ČTK) - Stát věděl o možných problémech se střetem zájmů členů dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) déle než rok. Legislativu kvůli obsazování rady zatím měnit nechce. Vyplývá to z materiálu ministerstva zemědělství, se kterým se dnes podle informací ČTK seznámila vláda. Kvůli možnému střetu zájmů poslanců Jaroslava Faltýnka (ANO), Ladislava Velebného (ČSSD) a Petra Kudely (KDU-ČSL) je možné, že bude muset Česká republika do rozpočtu EU vracet zhruba 22 milionů korun, nebo se jí o tuto částku budou krátit budoucí dotace.

\"Můžeme potvrdit, že o působení pana Faltýnka se dnes na vládě jednalo,\" řekla ČTK bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Podle materiálu loni v lednu Evropská komise vytýkala SZIF, že nebyla přijata taková opatření, aby se střetu zájmů vyhnul. S tím Česko nesouhlasilo, působnost členů dozorčí rady SZIF v podnicích čerpajících dotace podle ní možný střet zájmů nezpůsoboval. V květnu se pak uskutečnilo jednání se zástupci komise, kde čeští zástupci vysvětlovali působnost dozorčí rady.

Letos v únoru se pak ČR dozvěděla, že se komise přesto domnívá, že akreditační kritéria pro dotace nebyla splněna a že nebude chtít ČR proplatit 800.428 euro, tedy téměř 22 milionů korun. Faltýnek už členem dozorčí rady není, Velebný a Kudela jsou.

Letos v březnu pak ČR navrhla, aby se zahájilo smírčí řízení, nesouhlasí s výkladem komise. Argumentuje například tím, že dozorčí rada u SZIF nepůsobí stejně jako dozorčí rady v soukromém sektoru. Nemá podle materiálu například žádný vliv na statutární orgány SZIF.

Materiál také připomíná, že členové dozorčí rady byli zároveň poslanci, vztahuje se tak na ně zákon o střetu zájmů. \"Tento zákon výslovně zakazuje veřejnému funkcionáři upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit,\" dodává materiál. Postoj Evropské komise je tak podle něj nepodložený, výstupy platební agentury dozorčí rada nemohla ovlivnit.

Pokud by komise na svých výtkách trvala, může ČR podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podání žaloby by ale nemělo odkladný účinek, stát by tak musel zaplatit sankci do unijního rozpočtu.

Protože evropský audit zatím není dokončen a soudní tribunál o teoretické žalobě v řádu měsíců nerozhodne, doporučil materiál počkat s případnou změnou legislativy.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK