Spolková rada může výrazně zkomplikovat zavedení německého mýta

O zavedení mýtného pro osobní auta minulý týden rozhodl Spolkový sněm hlasy velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů. Německá vláda počítá s tím, že bude zavedeno v roce 2019.

Plán naráží na velký odpor některých sousedních zemí, včetně Česka, ale i na kritiku ve Spolkové radě. Zástupci některých spolkových zemí se obávají především toho, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo příhraniční obchod a spolupráci.

Právě to kritizoval dopravní výbor Spolkové rady, který má navíc vážné pochybnosti o finančním přínosu mýtného. Ministr dopravy Alexander Dobrindt si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun), někteří odborníci ale tvrdí, že projekt může být od počátku ztrátový.

Finanční výbor se zase obává \"vážných negativních hospodářských dopadů na podnikatele v příhraniční oblasti\" a požaduje, aby bylo možné části dálnic ze systému mýtného vyjmout. Kritický je i výbor pro životní prostředí, který požaduje zásadní přepracování konceptu.

Všechny tři výbory se u jedné ze dvou novel, do nichž je mýtné vtěleno, vyslovily pro uplatnění práva námitky a svolání zprostředkovacího výboru. Takový postup může Spolková rada použít mimo jiné v případech, kdy není ke schválení zákona nezbytný její souhlas, protože se legislativa přímo netýká práv jednotlivých zemí.

Zprostředkovací výbor je složen ze 16 členů Spolkové rady a stejného počtu poslanců Spolkového sněmu. Jeho cílem je najít kompromisní řešení a dát doporučení Spolkovému sněmu, jestli námitku Spolkové rady přijmout, či nikoli. Není-li dohodovací řízení úspěšné, může Spolkový sněm původní návrh zákona přijmout v novém hlasování. K přehlasování námitky je v takovém případě potřeba absolutní většina hlasů.

Vyslovení námitky, o kterém v pátek rozhodne plénum Spolkové rady, by tedy vedlo k jednání, které není časově omezené a může se protáhnout na několik měsíců. To by mohlo ohrozit mýtné jako takové. V září se totiž uskuteční volby do Spolkového sněmu a není vůbec jisté, že by se v něm poté pro návrh znovu našla většina. Plán je sice srdeční záležitostí Křesťanskosociální unie (CSU), ale jak řada poslanců sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), tak sociální demokracie dávala najevo, že z něj nikterak nadšená není, a hlasovala pro něj především z toho důvodu, že je součástí koaliční smlouvy.

Současný plán počítá s tím, že dálniční poplatky budou de facto platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel; majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Výše mýtného se má lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Desetidenní poplatek je navržen v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné má být 130 eur (3513 korun).

Českého řidiče vlastnícího vůz Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, má roční mýtné přijít na 100 eur, dvouměsíční na 40 eur a desetidenní na 20 eur (2702, 1081 a 540 korun).