Podle Pomajbíka ale kraje svým přístupem poškozují práva zaměstnanců hned dvakrát. Zaprvé nastavením smluv, které nepočítaly s jakýmkoliv nárůstem mezd po dobu deseti let, znemožňují odborům kolektivně vyjednávat se zaměstnavateli. Zároveň kraje sankcionováním dopravců za nezajištěné spoje brání zaměstnancům ve stávce.
\"Jestliže potom zaměstnavatelé straší zaměstnance tím, že by firma dostala sankce, nebo pokutu a zakazuje jim stávkovat, nebo je přemlouvá, aby nestávkovali, tak to potom nejsme v demokracii,\" uvedl Pomajbík.
Podle něj tak protest, který se má uskutečnit příští čtvrtek, není zaměřen proti zaměstnancům, ale jde o protest svolaný na ochranu hospodářských a sociálních zájmů. Zejména kraje se nejsou schopné vypořádat se zajištěním nárůstu mzdových podmínek řidičů, dodal odborový předák.
Odboráři kritizují přístup některých krajů k vládnímu nařízení o navýšení nejnižší mzdy pro šoféry autobusů. Vláda stanovila minimální mzdu na 98,10 Kč za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za náročné pracovní prostředí.
Podle odborů dostali řidiči v některých krajích přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny. Některé kraje pak souhlasily s navýšením mezd jen do měsíční výše 16.400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 hodiny odpracovaných týdně.
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by soutěže na zajištění veřejné dopravy měly zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů. Nejhorší situace panuje podle odborů v Jihomoravském kraji a v Ústeckém kraji.
cfr mal