Má nová reforma školství šanci přežít?

V září 2004 byl schválen Nový školní zákon, který přináší změny především v pojetí vzdělávacích programů. Každá škola si sama, v rámci vzdělávacích programů, které stanoví zákon, vytvoří svůj vlastní program. Tvůrci však školní zákon úplně nedomysleli. Možnost, kterou daly školám, budou moct učitelé, pokud budou chtít školáky důkladně připravit na jakékoli přijímací zkoušky, jen těžko uplatnit.

Záleží na škole, které učivo si do svého vzdělávacího programu zařadí. O přílišné encyklopedičnosti našeho školství a o nutnosti reformy se mluví už dávno," napsala MFDnes ve středu 8.června. S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Stačí se jen podívat na testy z přijímacích zkoušek na střední školy. Většina otázek je zaměřena na holá fakta. Fakta, která často neví ani leckterý středoškolák, či dokonce vysokoškolák. "Připravuji se na přijímací zkoušky na vysokou školu, jen tak na procvičení jsem si zkusil udělat test, který se objevil na přijímačkách na gympl. Myslím, že bych se nedostal," říká student gymnázia v Olomouci. Naskýtá se tedy otázka, jak se s reformou, která dává školám větší volnost ve výběru probíraného učiva, vypořádají tvůrci takovýchto přijímacích testů.

Každá škola se snaží o to, aby procento jejích žáků, kteří se dostali na prestižní školy a podávají zde dobré výsledky, bylo co největší. Pokud tedy budou v přijímacích testech především faktické otázky, budou děti neustále bombardovány kupou dat a nesmyslných faktů, které v životě neupotřebí, na rozdíl od toho, aby se naučily řešit praktické problémy, komunikovat a více se socializovat, což je cílem nové reformy.




Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.