OHL ŽS dnes schválila další zvýšení základního kapitálu

OHL ŽS silně zasáhla krize ve stavebnictví. Předloni byla v rekordní půlmiliardové ztrátě, výsledky hospodaření za loňský rok ještě nezveřejnila. Koncem loňského roku její základní kapitál činil 486 milionů. Firma jej následně navýšila s tím, že emitovala nové akce v nominální hodnotě 1000 korun. OHL Central Europe tehdy upsala akcie v hodnotě 800 milionů korun a tím se kapitalizovala první půjčka.

Dalších víc než 800 milionů mateřská společnost své brněnské dceři půjčila na přelomu loňského a letošního roku. Část dohody o půjčce byla uzavřena už loni v prosinci, dva dny poté valná hromada schvalovala kapitalizaci první tranše. Menšinoví akcionáři o nové půjčce tehdy nevěděli, což dnes dávali najevo a vznášeli protesty. Mateřská společnost tak prý byla zvýhodněna.

\"Jsou to účelové kroky, které společnost dělá. Je to šité na míru. Je to minimálně neobvyklé. Proces kapitalizace půjčky je nestandardní. Neznám společnost s nějakým renomé, která by to takto dělala,\" uvedl dnes na valné hromadě jeden z menšinových akcionářů.

Vedení firmy se hájilo tím, že přistupuje ke všem akcionářům stejně. Zvýšení základního kapitálu má posílit ekonomickou pozici firmy a zvýšit její stabilitu. Finanční prostředky prý použije k rozvoji a aktivitám na trhu. \"Úmyslem představenstva je zajistit ekonomickou situaci společnosti,\" uvedla právnička společnosti Daniela Musilová.

Zvýšení základního kapitálu zřejmě souvisí s neuspokojivými hospodářskými výsledky. \"Společnost potřebuje finanční zdroje, tak jsme využili možnosti, že hlavní akcionář poskytl půjčku,\" uvedla Musilová. Na druhé straně ale na dotazy akcionářů odpověděla, že neví o tom, že by v budoucnu dál představenstvo společnosti uvažovalo o dalším zvyšování základního kapitálu. Na dotaz, jak dopadlo hospodaření OHL ŽS za loňský rok, vedení firmy dnes neodpovědělo a odkázalo na valnou hromadu v červnu.

Finanční ředitel společnosti Tomáš Ženatý míní, že firma s větším kapitálem má u velkých zakázek větší šance na úspěch. \"Byznys nejde v jedné lajně. Je období, kdy je zakázek více a období, kdy je zakázek míň. Loni se vypisovaly zakázky méně, je méně i příjmů a je potřeba do společnosti dostat více peněz,\" vysvětloval Ženatý.

OHL ŽS od loňska utlumuje aktivity v zahraničí, třeba v Rusku. Letos získala v tuzemsku několik nových tendrů. Za první dva měsíce se jí podařilo získat zakázky za 1,6 miliardy Kč. Je mezi nimi nový pavilon nemocnice v Českém Krumlově, přeložka silnice ve Skleném nad Oslavou, novostavba II. interní kliniky v Olomouci nebo zakázky na železnici.

Předloni tržby společnosti přes rostoucí ztrátu vzrostly o dvě miliardy na 12,5 miliardy korun a blíží se vrcholu z roku 2009. Polovinu výnosů firma realizovala na železnici, z toho čtyři miliardy v České republice a zbytek v zahraničí. Firma původně působila v 15 zemích, ukončila aktivity v Rusku a minimalizovala projekty v Turecku, Ázerbájdžánu, Srbsku, Bulharsku a v Černé Hoře. Ztrátovou zakázku měla v Maďarsku, kde musela zaplatit vysoké penále, část nyní vymáhá po subdodavatelích i soudní cestou. Na negativní výsledek OHL ŽS loni reagovala výměnou generálního ředitele. Michala Štefla, který firmu vedl 22 let, nahradil Petr Brzezina. Většinový balík akcií v brněnské firmě drží španělská OHL.