Vývoz z Číny v březnu rostl nejrychleji za dva roky

Dovoz pak vzrostl o 20,3 procenta na 156,6 miliardy USD, zatímco analytici čekali růst o 18 procent. Nárůst importu souvisí s trvajícím zájmem o nákup surovin jako je ropa, měď, železná ruda nebo uhlí. Dovoz ropy do Číny předčil dovoz do USA a vyšplhal se na rekordních 9,2 milionu barelů denně. Vysoká zůstává i domácí spotřebitelská poptávka.

Obchodní bilance se Spojenými státy, což je nejdůležitější partner Číny, zůstala v prvním čtvrtletí bez větších změn.

Čína se za březen vrátila k přebytku obchodní bilance, který dosáhl 23,93 miliardy dolarů (601,3 miliardy Kč) a také překonal očekávání analytiků. Ti jej odhadovali na deset miliard USD. Nečekaný únorový deficit 9,15 miliardy dolarů tak lze vysvětlit oslavami nového lunárního roku, kvůli kterým mnoho firem na delší dobu zavřelo. Země se v únoru dostala do deficitu poprvé po třech letech.

V celém prvním čtvrtletí vývoz meziročně vzrostl o 8,2 procenta a dovoz o 24 procent. Přebytek obchodní bilance pak činil 65,61 miliardy USD. Přebytek za březen dosáhl 23,9 miliardy dolarů a byl o 20 procent nižší než před rokem.

Vysoký ale v prvním čtvrtletí zůstal politicky citlivý přebytek obchodu se Spojenými státy, který činil 49,6 miliardy USD. Před rokem byl pouze nepatrně vyšší a činil 50,57 miliardy USD. Vývoz do USA se v březnu zvýšil o 19,7 procenta, rostl i dovoz, a to o 15,1 procenta.

Analytici odhadují růst čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí na 6,8 procenta, v dalším průběhu roku však čekají zpomalení. Peking tato data zveřejní 17. dubna. Ve srovnání s vyspělými zeměmi čínská ekonomika ovšem stále roste asi dvakrát rychleji.

I přes příznivá čísla zůstává čínská celní správa ohledně dalšího vývoje opatrná. Největším odbytištěm čínských výrobků je totiž americký trh. Právě na americko-čínské obchodní vztahy ale padl po zvolení nového prezidenta USA Donalda Trumpa stín. Během volební kampaně Trump sliboval, že sníží obchodní deficit s Čínou a také že ji označí za manipulátora s měnou. Podle Trumpa si Čína umělým snižováním kurzu své měny zajišťuje lepší pozici na světovém trhu.

Trump ale po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA svůj postoj zmírnil. Ve středu v rozhovoru v ekonomickém listě The Wall Street Journal řekl, že Čínu za měnového manipulátora označit nechce.