Podle analytiků jde o rekordní úroveň. \"Levné financování v korunách a spekulace na posílení české měny vyústily před koncem tvrdého závazku ČNB v masivní nárůst objemu českých korunových dluhopisů a pokladničních poukázek v držení zahraničních investorů,\" uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. V dubnu podle něj podíl zahraničních investorů překonal 50 procent.
ČNB ukončila devizové intervence 6. dubna. Koruna se aktuálně obchoduje lehce pod hranicí zrušeného kurzového závazku 27 Kč/EUR.
Dřímal upozornil, že Česko se ke konci března stalo středoevropskou zemí s nejvyšším podílem zahraničních investorů vlastnících státní dluhopisy. V Polsku činil podle Dřímala podíl v únoru 32,8 procenta, v Maďarsku je aktuálně 12,5 procenta a na Slovensku, které je členem eurozóny, byl v březnu 42,7 procenta.
Za růstem podílu je sázka zahraničních investorů na posílení koruny po konci kurzového závazku ČNB a státní dluhopisy jsou pro ně jedním z mála nástrojů, kam své peníze umístit. Vysoký zájem zahraničních investorů zároveň snížil výnosy českých dluhopisů, a v mnoha případech dokonce státu zajistil, že si půjčoval za záporný úrok. \"Zároveň však představuje riziko do budoucna. Pokud se někteří zahraniční vlastníci českých obligací rozhodnou je prodat, mohou výnosy poměrně prudce vzrůst. To se týká především dluhopisů s krátkými splatnostmi, kde je koncentrace zahraničních investorů největší,\" upozornil Dřímal.
Po konci kurzového závazku přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera začali zahraniční investoři dluhopisy se záporným výnosem prodávat a jejich výnosy tak postupně vzrostly a dostaly se do méně záporných úrovní. \"Neočekáváme však jejich skokový růst do výrazně kladných hodnot, jelikož o ně budou mít poté zájem domácí finanční instituce, pro které dluhopisy se záporným výnosem nebyly dostatečně atraktivní,\" uvedl.
Celkově má stát ke konci března vydané dluhopisy za 1,732 bilionu korun, z toho je 214 miliard v zahraničních emisích dluhopisů.