V případě bezpečnosti internetových plateb návrh zákona zavádí takzvané silné ověření při autentizaci platby. Silné ověření se uskuteční při zadání platební transakce, kde bude vyžadována kombinace alespoň dvou způsobů ověření. Jedním jsou údaje známé uživateli, daruhým například využití mobilního telefonu nebo biometrické údaje, tedy otisk prstu nebo selfie.
Požadavek na silné ověření se dostane do zákona nově. Dosud jde jen o doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví, které ale řada bank již dnes používá.
Návrh také definuje elektronické peníze a stanovuje, kdo a za jakých podmínek je může vydávat. Reguluje i blokaci peněz na účtech.
Předloha také rozšiřuje okruh firem, které můžou poskytovat platební služby. Nově by mezi ně měly patřit poštovní firmy. Mezi platební služby obecně patří například vložení hotovosti na účet, výběr hotovosti z účtu, převod peněz z účtu, poukazování peněz či platební transakce prováděné prostřednictvím elektronického zařízení. K poskytovatelům služeb patří banky, stavební spořitelny, družstevní záložny a další finanční instituce. Jejich seznamy zveřejňuje Česká národní banka.
Česká pošta podle dřívějšího vyjádření mluvčího Matyáše Vitíka je nyní jako držitel poštovní licence oprávněna a povinna jako jednu se základních služeb převádět peněžní částky poštovním poukazem, tedy složenkou. Poskytování této služby je založeno poštovním zákonem a podle dosavadní úpravy nepodléhá zákonu o platebním styku.
Vláda navrhla, aby Sněmovna schválila návrh ve zrychleném režimu. Zdůvodnila to tím, že zákon musí kvůli evropské směrnici o platebních službách začít platit 18. ledna příštího roku, a proto by ho měla Sněmovna projednat ještě před volbami. Pokud by zákon nezačal platit, přineslo by to podle vlády potíže hlavně při přeshraničním platebním styku. Zrychlený postup ale vetovaly opoziční kluby ODS a TOP 09 a Starostů.