Řecko se dohodlo s věřiteli na reformách nutných k čerpání pomoci

Dohoda zahrnuje reformy v oblasti práce a energie, ale také snížení penzí a naopak zvýšení daní. Jednání se táhla půl roku, hlavně kvůli neshodám mezi Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o fiskálních cílech.

Řecko nyní musí nová opatření legislativně schválit, pak budou moci ministři financí eurozóny schválit uvolnění další části peněz. Atény budou potřebovat v červenci na splacení dluhů zhruba 7,5 miliardy eur (201,5 miliardy Kč). Nejbližší zasedání ministrů financí eurozóny, na kterém by se mělo jednat rovněž o případném snížení řeckého dluhu, se uskuteční 22. května.

Řecko v rámci reforem slíbilo, že v roce 2019 sníží důchody a v roce 2020 sníží hranici pro nezdaněnou mzdu, aby tak dosáhlo úspor ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pokud se Řecku podaří překročit stanované cíle, bude moci aktivovat soubor opatření, který kompenzuje dopad dodatečných úsporných opatření. Jeho součástí je hlavně snížení daní.

Po dnešní dohodě budou věřitelé zřejmě mezi sebou rozhodovat o střednědobých cílem přebytku primárního rozpočtu, což je důležitý ukazatel pro schválení dalšího oddlužení. MMF tvrdí, že Řecko nemůže udržet vysoký přebytek primárního rozpočtu, pokud nepřijme další úsporná opatření a Evropská unie mu neumožní další úlevu od dluhů. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.

V návrhu dokumentu, na který se odvolává agentura Reuters, MMF uvedl, že pokud Řecko příjme všechna nová opatření dohodnutá s věřiteli, může příští rok dosáhnout přebytku primárního rozpočtu 2,2 procenta HDP a v letech 2019 až 2021 se zaměřit na přebytek 3,5 procenta ročně. Pak by se přebytek mohl snížit na 1,5 procenta. Věřitelé z eurozóny se domnívají, že Řecko je v delším období schopno udržet primární přebytek 3,5 procenta HDP.