V rámci severočeského hnědouhelného revíru vzrostl loni proti roku 2015 objem odbytové těžby pouze Severočeským dolům (SD), které patří energetické společnosti ČEZ. Meziročně se zvýšil se o necelá dvě procenta na 21,3 milionu tun hnědého uhlí. Podle mluvčího SD Lukáše Kopeckého byl růst způsoben vyšší poptávkou po energetickém uhlí jak ze strany elektráren a tepláren patřící ČEZ, tak i zákazníků mimo ně. \"Vývoj objemu těžby vždy závisí na poptávce, a to jak ze strany elektráren a tepláren Skupiny ČEZ, tak i zákazníků mimo skupinu. Nicméně neočekáváme, že by se objem těžby v roce 2017 měl výrazně lišit od roku 2016,\" uvedl.
Společnosti Severní energetická a Vršanská uhelná, které patří do těžební skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače, a také těží v severočeském revíru, naopak proti předloňsku vytěžily méně. Vršanská uhelná vytěžila na odbyt 6,4 milionu tun, meziroční pokles činil 4,6 procenta, Severní energetická pak 3,2 milionu tun, o 11,4 procenta méně než v roce 2015.
Mluvčí Czech Coalu Gabriela Sáričková Benešová ČTK řekla, že loňský rok byl z hlediska objemu vytěženého uhlí nejhorší za dlouhodobou existenci skupiny. Hlavním důvodem byla podle ní rekonstrukce elektrárny Chvaletice, nižší poptávka po tříděných druzích v některých měsících a ztráta krátkodobých kontraktů Vršanské uhelné. \"Naším cílem pro letošek bude podpořit stabilizaci skupiny a zlepšit její výsledky. Rádi bychom zvýšili výtěžnost výroby a zajistili nové kontrakty zejména v oblasti prodeje tříděných druhů uhlí. V naší elektrárně ve Chvaleticích letos dojde k dokončení oprav dvou bloků a obnovení jejich provozu,\" dodala.
Vláda předloni rozhodla o tom, že na lomu Bílina, kde těží Severočeské doly, prolomí takzvané těžební limity, stanovené v roce 1991. V lomu ČSA, kde těží Severní energetická naopak zůstaly zachovány. Firma postupně propouští havíře i zaměstnance z administrativy. Ukončení těžby uhlí na lomu ČSA je plánováno zhruba na rok 2024. Za limity těžby se zde nachází podle odhadů 750 milionů tun uhlí.
Odbytová těžba je hmotnost vytěženého uhlí před započtením změny zásob a odečtením vlastní spotřeby důlních podniků. Například Sokolovská uhelná do ní nepočítá uhlí použité pro její elektrárnu Vřesová. Takzvaná surová těžba uhlí, která počítá i s tímto uhlím, loni v Česku meziročně vzrostla o procento na 38,6 milionu tun.
Vývoj roční odbytové těžby hnědého uhlí na území České republiky v posledních letech (v milionech tun):
Severočeský hnědouhelný revír Sokolovský hnědouhelný revír celkem 2010 35,648 4,454 40,102 2011 39,28 3,617 42,897 2012 36,992 2,903 39,895 2013 33,954 2,899 36,853 2014 31,812 3,659 35,471 2015 31,655 3,633 35,288 2016 30,951 3,787 34,738
Zdroj: Hornická ročenka.