Jaké má zaměstnavatel povinnosti, když je vám v práci horko?

Horko v kanceláři není nic příjemného. Na jižní straně budov v kancelářích, kde je špatná cirkulace vzduchu, může teplota přesáhnout 30 °C, a značně se vám tak ztíží každodenní pobyt v práci. Nadměrné horko navíc může zhoršovat zdravotní stav, zmenšuje pracovní produktivitu i soustředění. Jaké má tedy zaměstnavatel povinnosti, když máte v práci až moc horko?

Pokud jde o zákoník práce, ten horko na pracovišti neřeší, jen stanovuje, že povinností zaměstnavatele je „vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům“ (zákoník práce, § 102). Pokud je tedy horko na pracovišti takové, že ohrožuje vaše zdraví, je povinností zaměstnavatele toto řešit. Zákon ale nestanovuje jak a kdy.

Ztížené podmínky na pracovišti, včetně nadměrného horka, tak dále řeší především Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a jeho pozdější novely. Tato nařízení stanovují podmínky ochrany zdraví při práci, řeší zátěž teplem na pracovišti a shrnují požadavky, které musí zaměstnavatel splnit. Logicky se nařízení vztahuje především na zaměstnání, která jsou vystavena nadměrné teplotní zátěži, jako je například práce v hlubinném dole nebo práce venku při extrémních teplotách. Nařízení ale zároveň stanovuje některá základní pravidla pro práci v kanceláři při velkém horku v létě.

• Co dělat, když je vám v práci horko?
• I používání klimatizace v kanceláři má svá pravidla
• Pitný režim – základ všeho

Je mi horko a jsem v práci

Stanovená teplota pro kancelářské administrativní práce s minimální pohybovou aktivitou je 20 až 27 °C. Toto rozmezí je stanoveno pro dny, kdy venkovní teplota nedosahuje extrémních hodnot. Mimořádně teplým dnem se pak myslí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty 30 °C a vyšší. Takový den se hodnotí jako den s extrémní teplotní zátěží i pro pracovníky v administrativě a v kancelářích. A pokud není kancelář vybavena klimatizací, může teplota v kanceláři dosahovat i vyšších hodnot, než stanovuje výše zmíněný limit.

Tip: Jak se ochladit bez klimatizace?

Při takto velkém teple a při překročení limitu teploty 27 °C se poté každá situace dále posuzuje jako zátěž. Lze sice vykonávat práci, ale jedná se o obtěžující faktor, který ovšem nemá zásadní vliv na zdraví jedince. Pokud ale teplota v kanceláři ještě dále vzroste na 31 °C, už se to považuje za podstatnou zátěž organismu a zaměstnavatel je povinen obstarat zaměstnancům ochranné nápoje. Za ochranný nápoj během teplých dnů se považuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo jiná voda splňující podmínky, tedy například i pitná voda (volně dostupná z kohoutku). Zaměstnavatel musí zajistit náhradu tekutin podle předpisu, například pro osmihodinovou pracovní dobu a teplotu v kanceláři 34 °C je to 1,62 litru za pracovní dobu.

Pokud navíc teplota na pracovišti dále roste a přesáhne 36 °C, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostních přestávek, které se počítají do pracovní doby.

Tip: Proč nastavit klimatizaci skoro na třicet stupňů, když je venku pětatřicet

Klimatizované kanceláře

Rozdílná je situace u klimatizovaných kanceláří, tam jsou jasně stanoveny limity pro nastavení teploty. Klimatizace by měla být nastavena přiměřeně venkovní teplotě, přičemž rozdíl mezi venkovní a regulovanou vnitřní teplotou by neměl přesáhnout 5, maximálně 6 °C. Vyšší rozdíl nadměrně zatěžuje organismus. 

• Jak správně nastavit klimatizaci?

Do kanceláře vodu, na stavbu minerálku

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jasně nespecifikuje ochranné nápoje pro kancelářské práce, při takovém zaměstnání vám stačí přístup k pitné vodě z kohoutku. Takový přístup musí zaměstnavatel poskytnout i na dalších pracovištích, například v obchodě nebo ve službách. Při fyzicky namáhavé práci je pak povinností zaměstnavatele zajistit přírodní minerální vodu, středně mineralizovanou nebo vodu s obdobnou celkovou mineralizací. Ta je pro namáhaný organismus mnohem vhodnější pro doplnění ztracených minerálů a hydratace.

Zaměstnavatel by měl sestavit seznam podávaných ochranných nápojů ve spolupráci s lékařem. Ten doporučí nejvhodnější formu pitného režimu pro různé profese. Nápoj může být i povzbuzující s nízkým obsahem cukru, s povzbuzujícími látkami nebo s 1% obsahem alkoholu. Na některých pracovištích tak můžete dostat i speciální iontové nápoje nebo pečlivě vybrané mineralizované vody. Takové nápoje mají za úkol doplnit hydrataci a zlepšovat soustředěnost na práci.

Čtěte také: Horko v práci? 5 tipů, jak na něj vyzrát