Komise zahájila debatu o budoucích změnách podoby eurozóny

\"Rozhodně žádným způsobem netlačíme na budoucí vstup členských zemí (do eurozóny),\" upozornil Moscovici. Připomněl ale také, že po odchodu Velké Británie z EU na jaře 2019 zůstane Dánsko jedinou zemí EU s trvalou výjimkou z povinnosti společnou evropskou měnu přijmout. \"U ostatních zemí se předpokládá, že euro přijmou, až splní potřebné podmínky,\" poznamenal eurokomisař.

V České republice se v nedávném průzkumu pro přijetí eura vyslovilo 21 procent dotázaných. Premiér Bohuslav Sobotka v polovině května prohlásil, že o zavedení eura v zemi bude muset rozhodnout příští vláda.

Podle Moscoviciho není cílem Evropské komise dělat povinnost přijmout euro pro země mimo eurozónu nějakým způsobem více závazný. \"Naopak, chceme vstup do eurozóny zatraktivnit, protože euro je měnou celé Evropské unie,\" dodal komisař.

Dokument, který dnes komise nabídla jako začátek diskuse o změnách eurozóny, zdůrazňuje potřebu snižovat rozdíly mezi státy, které eurem platí. \"Prohlubování ekonomických rozdílů může vest k politickým rozdílům a pomáhat tak růstu extremismu,\" upozornil Moscovici.

Evropská komise ve svém dokumentu navrhuje především dokončení skutečné finanční unie tak, aby byla odolná vůči možným dalším krizím. Zmíněno je dokončení bankovní unie a konkrétní kroky ke snižování rizik v bankovním sektoru, ale také dokončení unie kapitálových trhů, která by měla posílit možnosti financování evropské ekonomiky.

Další klíčovou oblastí, kde jsou potřebné změny, je podle komise větší integrace hospodářské a fiskální unie.

Nastíněny jsou i možné změny ve fungování a vzájemném propojení institucí eurozóny a EU. Stálým předsedou jednání ministrů financí zemí eurozony by se tak mohl stát \"evropský ministr financí\", který by byl členem Evropské komise. Jde o podobný model, jaký nyní platí u diskusí ministrů zahraničí EU, jejichž schůzkám předsedá šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně komise Federica Mogheriniová.

Debatovat by se podle komise mělo také o možném zřízení subjektu pro správu finančních prostředků eurozóny - případně i se samostatným rozpočtem eurozóny - a budoucího Evropského měnového fondu, o nichž by se mohlo uvažovat v pozdější fázi prohlubování hospodářské a měnové unie v rámci EU.

V současnosti eurem platí celých 340 milionů Evropanů v 19 členských státech. Přijalo jej již sedm členských států, které do EU vstoupily v roce 2004. Přitom uplynulo teprve 25 let od podpisu Maastrichtské smlouvy, která vznik jednotné měny umožnila, a jen 15 let od chvíle, kdy začaly obíhat první mince.