Přesčasová práce je pracovní doba nad obvyklých 40 hodin týdně. Nemůžete si jej ale nařídit sami, zaměstnavatel o něm musí vědět a souhlasit s ním. Jako přesčas se ale určitě nedá chápat čas, kdy doháníte své úkoly, protože jste si v pracovní době surfovali na sociální síti. Pokud i tak máte práce moc a zaměstnavatel souhlasí, nesmíte odpracovat víc než 8 přesčasových hodin týdně, za rok jich nesmí být víc než 150.
Co za to?
Když pracujete přesčas, může vám být poskytnuto do 3 měsíců náhradní volno, nebo získáte příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Plat vám náleží v každé z možností. Když se ale se zaměstnavatelem dohodnete na náhradním volnu, nepočítají se hodiny za přesčas do omezení 150 hodin za rok.
Pokud nemáte zaměstnání v hlavním pracovním poměru, ale například jen na dohodu, nemusí vám být odměna za přesčas, ale i víkendy a svátky proplácena. Dohoda o provedení práce totiž počítá s 300 hodinami za rok a z odtud se libovolně odpracované hodiny odčítají. Zde ale bude záležet na vstřícnosti zaměstnavatele – může s vámi nějaký příplatek za přesčasy projednat a schválit.
Asi zcela zásadní otázkou je, zdali může zaměstnavatel práci přesčas nařídit? Když jste zaměstnání pouze na částečný úvazek, musíte s prací přesčas souhlasit, zaměstnavatel vám ji nařídit nemůže. Přesčas také nesmí nařídit lidem pečujícím o dítě mladší než jeden rok. I v hlavním pracovním poměru by vám měl být přesčas nařízen jen výjimečně, ale vzhledem k okolnostem o něm nemusíte být předem informováni.
Přesčasy a víkendy se musí proplácet
Když váš zaměstnavatel chce, abyste do zaměstnání přišli také o víkendových dnech, musí tento čas zaplatit. K vaší „všední“ mzdě by měl ještě doplatit také příplatek, který dělá 10 % průměrného výdělku. Stejné peníze by vám měl zaplatit také tehdy, pokud děláte v noci. To je čas počítaný mezi mezi 22. a 6. hodinou ráno.
Asi nejdůležitějším faktem je, že zaměstnavatel vás za tuto práci nějak odměnit musí. A odměna to musí být finanční, nemůže vás odbýt například stravenkami nebo finančnímu poukázkami na zboží. Jakou formou a v jaké konkrétní výši tedy bude za víkendy a noční směny příplatek vyplacen, to už závisí na vaší domluvě se zaměstnavatelem. Může to být například nějaká paušální částka vyplácená jednou za měsíc.
Svátek neznamená automaticky náhradní volno
Může se tak stát, že vám zaměstnavatel přikáže pracovat ve svátek. V tomto případě se náhrada řeší jinak. První zaměstnavatelovou nabídkou je náhradní volno opět nabídnuté nejpozději do tří měsíců. Můžete se ale s šéfem dohodnout i na kompenzaci v jiném termínu.
Budete pak mít volno ve stejném časovém rozsahu, v jakém jste o svátku pracovali a budete brát peníze ve výši průměrného výdělku. Se zaměstnatelem se ale také máte možnost dohodnout na finanční kompenzaci, tedy že vám místo náhradního volna vyplatí k dosažené mzdě ještě příplatek v minimální výši průměrného výdělku.
Když se příplatky sčítají
Když pracujete o víkendu, který je zároveň státním svátkem, příplatky se sčítají. Když k tomu ještě budete pracovat přesčas, připočítá se i tento příplatek. Na přesný výpočet se podívejte do naší poradny.
Mnoho firem ale dnes už s podobnými variantami počítá a při domlouvání mzdy je zaměstnanec upozorněn, že je v ní započítána i práce přesčas nebo ve svátky a víkendy. V pracovní smlouvě je pak uveden rozsah práce přesčas, který nesmí překročit zákonné hranice. V takových případech samozřejmě s příplatky za přesčasy, víkendy a svátky počítat nemůžete.