\"Loni průmysl meziročně rostl ve všech měsících s výjimkou července. Bylo to způsobeno přesunem celozávodních dovolených ve velkých podnicích. Ovšem v součtu obou prázdninových měsíců byla průmyslová výroba zhruba na úrovni roku 2015,\" řekla Doležalová.
Průmyslová výroba v Česku loni meziročně vzrostla o 3,5 procenta. K celkovému růstu nejvíce přispěl automobilový průmysl, který se na něm podílel 2,2 procentního bodu. Výroba kovových konstrukcí přispěla podílem 0,5 procentního bodu, následovala výroba pryžových a plastových výrobků (o 0,3 procentního bodu).
Naopak nedařilo se těžbě uhlí, která z celkového růstu 0,3 procentního bodu ubrala. Výroba chemických látek celkový růst snížila o 0,2 procentního bodu. \"V tomto případě to bylo způsobeno haváriemi a odstávkami v některých významných provozech,\" doplnila Doležalová.
Po většinu loňského roku rostl objem nově uzavřených průmyslových zakázek. Meziročně se zvýšil o 5,2 procenta. Tržby vzrostly o 1,4 procenta.
V českém průmyslu na konci loňského roku pracovalo 1,25 milionu zaměstnanců. V porovnání s rokem 2000 jich bylo o 114.000, tedy necelá desetina. \"Nejvíce zaměstnanců ztratila odvětví těžba a úprava černého a hnědého uhlí, výroba textilií, oděvů a základních kovů. Dále hutní zpracování kovů a slévárenství. V těchto oborech za posledních 16 let dohromady ubylo 126.000 pracovních míst,\" dodala Doležalová. Naopak nejvíce zaměstnanců podle ní přibylo v odvětvích, která souvisejí s výrobou osobních automobilů. Oproti roku 2000 jejich počet vzrostl téměř o 60.000, tedy zhruba o polovinu.
Růst českého průmyslu pokračoval i v prvním čtvrtletí letošního roku, v souhrnu o 4,9 procenta. Převýšil tak průměr zemí Evropské unie, který činil dvě procenta. Nejvíce se dařilo průmyslu v Estonsku (růst o 10,3 procenta), Řecku (o 9,2 procenta) a Lotyšsku (o 8,7 procenta). Naopak v Irsku poklesl o 5,9 procenta.
Podle dnešních údajů ČSÚ tuzemský průmysl v dubnu meziročně klesl o 2,5 procenta. Letošní duben měl ovšem ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o tři pracovní dny méně. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů průmyslová produkce vzrostla o 5,9 procenta.