Vítkovice jsou schopny do roka dostavět elektrárnu v Turecku

Projekt byl jedním z důvodů, které přivedly do úpadku společnost Vítkovice Power Engineering (VPE), jež byla hlavním dodavatelem. Elektrárna se začala stavět před pěti lety, ale dosud nefunguje. Uhlí totiž neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Situaci ztěžuje skutečnost, že po loňském pokusu o puč v Turecku holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Úvěr na výstavbu elektrárny, který pokryl investici turecké společnosti, poskytla státní Česká exportní banka (ČEB). Pojistila jej státní pojišťovna EGAP.

\"Vítkovice předkládají všem zúčastněným partnerům už tři čtvrtě roku pozitivní řešení. Bohužel ze strany partnerů, jak tureckých, tak i českých, je to zatím v takovém stavu vyčkávání. Proto jsme začali hledat investory a máme několik zájemců, kteří by chtěli elektrárnu převzít,\" řekl Witassek.

S potenciálními investory podle Witasska Vítkovice jednají tak, aby mohly stavbu dokončit a dostaly zaplaceny své pohledávky. Ty představují 54 milionů eur (téměř 1,5 miliardy korun). \"Těch 54 milionů eur by šlo do Poweru a dostali by to věřitelé. To je hlavní důvod, proč to děláme. Já bych chtěl zdůraznit, že moje role v celém tureckém projektu je taková, že hájím dobré jméno Vítkovic ve světě a že se snažím tu elektrárnu dostavět, abych chránil i renomé českého strojírenství,\" řekl Witassek.

Věří, že firma je schopna projekt dokončit a že peníze dostane. \"Já si myslím, že ten projekt je dobrý a až se dokončí, tak to bude docela pěkná reference pro Vítkovice. Když ten problém vyřešíme, tak o to víc bude vidět, že jsme silnější,\" řekl ředitel.

Dodávané uhlí se podle něj až v 90 procentech testovaných parametrů liší od toho, na jaké byla elektrárna projektována. \"Když to vezmu úplně jednoduše - my jsme jim dodali mercedes s naftovým motorem, a oni do toho lijí benzin,\" řekl Witassek.

Kvůli značnému obsahu chloru navíc uhlí způsobuje vysokou míru koroze. Vítkovice mají ve spolupráci s klíčovou rakouskou společností Andritz připraveny čtyři varianty, jak upravit kotle, aby v nich bylo možné spalovat i to nejhorší uhlí, jaké tam teď je.

\"Předpokládáme, že ty náklady, pokud by to byla ta nejhorší varianta, by se vyšplhaly někde ke třem až 3,5 miliardy korun na dostavbu. Ale to je úplně ta nejhorší varianta. Pak může být varianta, kde to bude třeba jenom deset procent té částky, protože se ukáže, že z jiných částí toho dolu je možné uhlí navážet tak, aby bylo možné ho homogenizovat na nějaké parametry, a pak je možné to spustit velice rychle,\" řekl Witassek.

Elektřinu by podle něj elektrárna mohla začít vyrábět řádově už do čtvrt roku. \"Už by vyráběla, už by mohla na sebe vydělávat a mohla by částečně přispět na to dokončení i z vlastních zdrojů. Teď je potřeba ten koncept rozpracovat a prezentovat i České exportní bance. Jestli pro ni bude přijatelný, tak můžeme ten příběh poměrně rychle ukončit,\" řekl Witassek.

Mluvčí ČEB Jan Černý řekl ČTK, že ČEB v tuto chvíli nemůže vzhledem k probíhajícím jednáním obchodní případ dále komentovat. \"Česká exportní banka se aktivně podílí na činnosti meziresortního koordinačního výboru na úrovni akcionářských ministerstev a v pracovní skupině vytvořené za účelem jednání s tureckou protistranou a úspěšného řešení obchodního případu Yunus Emre a plně spolupracuje s pojišťovnou EGAP,\" sdělil Černý. Mluvčí EGAP Hana Hikelová sdělila ČTK, že pojišťovna v současné době vývoj kolem elektrárny Adularya nemůže komentovat.

Witassek řekl, že potenciální investoři jsou z Číny nebo USA. Americkým investorem je firma, která staví energetické zdroje v Evropě a chce se etablovat v Turecku. \"Turecká strana je, řekl bych, velmi pozitivní, chová se korektně. Jsem velmi mile překvapen. Samozřejmě politická situace tam je ještě trochu turbulentní, nicméně tento projekt má zelenou,\" řekl Witassek.