Zhruba tři desítky nevyužívaných výpravních budov, které jako neperspektivní ani nebyly součástí loňského obřího převodu, zřejmě před demolicí nic nezachrání. Tato bývalá nádraží zpravidla nevyužívají ani České dráhy, ani SŽDC, která si pro technologická zařízení vybudovala nové objekty, uvedl Surý. Není ale vyloučeno, že podobný osud bude čekat i dosud funkční nádraží, která SŽDC od drah odkoupila, dodal.
Podle ředitele Českých drah Pavla Krtka bylo mezi 1600 převáděnými nádražími jen asi 50 ekonomicky zajímavých budov, u kterých by se vyplatilo do jejich rekonstrukce investovat. U ostatních by měla společnost problém přesvědčit banky, aby drahám na financování jejich oprav půjčily peníze.
Státní SŽDC může zohlednit i veřejnou funkci, kterou nádraží mohou plnit. Snaží se je oživit například tím, že prostory v nich nabízí státu a obcím za nižší než tržní nájemné pro umístění úřadů, nebo například policejních stanic. Jen letos plánuje za rekonstrukce utratit 850 milionů korun. Příští rok by tato částka měla vzrůst o sto milionů korun a mezi roky 2019 a 2021 chce na opravy nádraží vynaložit dohromady 2,1 miliardy korun.
U nádražních budov, které nevyužívá dostatek cestujících a nedá se očekávat zájem komerčních a státních subjektů o pronájem, zvažuje SŽDC prodej. Primárně by takové objekty mohly koupit města a obce, podle zákona je ale SŽDC musí nejprve nabídnout ve veřejných výběrových řízeních. Fakticky by takovýto postup kopíroval zkušenosti SŽDC s několikakolovým prodejem nevyužívaných železničních tratí. V poslední fázi, pokud by o nádražní budovy neměl zájem nikdo, by přicházela v úvahu právě jejich demolice.