Potravinové banky, kterých je v Česku 14, slouží jako logistické sklady pro neziskové sociální organizace, které si do nich jezdí pro jídlo. To jim darují obchodní řetězce, jednotliví obchodníci nebo třeba zemědělci.
Nejvíc získávají podle šéfky pražské a středočeské banky Věry Doušové banky ovoce, zeleninu a pečivo, které obchodníci již nestačí večer prodat. Výjimkou ale nejsou ani produkty, u kterých výrobcům například odřekl obchodník příjem zboží nebo se třeba zaměnila jahodová za malinovou příchuť. Banky spolupracují s 350 neziskovými organizacemi, jako jsou azylové domy, nízkoprahová centra, Armáda spásy, Klokánek nebo Drop In, které jídlo potom vozí svým klientům. Organizace mají stále převis poptávky po jídle nad reálnou nabídkou.
Největší nedostatek je podle Doušové másla a masa, a to i v konzervách. Například bezdomovci podle pracovníků banky někdy odmítnou granulované kakaové nápoje, ale konzervy by potřebovali.
Podle ministerstva se loni nerozdalo v startovacím dotačním ročníku celých 30 milionů korun, které mohly banky využít, hlavně kvůli obavám z velké administrativy. Tehdy se přerozdělilo 23 milionů. Letos si již banky prakticky o celý obnos zažádaly. O příštím roce ještě není jasno. \"Jako základ beru to, aby tam bylo příští rok 30 milionů korun,\" řekl ČTK ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten bude v červenci jednat o rozpočtu resortu na příští rok s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO), ministerstvo financí navrhuje zemědělský rozpočet oproti letošku snížit.
Podle Jurečky by se do budoucna mělo navrhnout nějaké systematické řešení, aby se banky, které nyní můžou z dotace pokrýt část provozních nákladů nebo získat peníze na rekonstrukce skladů, nemusely každoročně o peníze obávat. Chtěl by, aby řešení navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, pod nějž gesčně sociální problematika spadá.
Podle novely zákona o potravinách budou muset obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních nabízet nezávadné, ale vyřazené potraviny přímo potravinovým bankám.