EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?

27.06.2017 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se liší o desítky procent. Na průměrnou mzdu většina zaměstnanců v zemích EU nedosáhne, podívejme se proto, jak vysoké je zdanění práce u podprůměrné mzdy.

Průměrná měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku činila v Česku 27 889 Kč. Zdanění práce si vypočítáme dle legislativy roku 2017 u zaměstnance pracujícího za 67 % průměrné mzdy, tedy u částky 18 686 Kč.

Výpočet je proveden u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Těchto zaměstnanců je nejvíce, neboť daňové zvýhodnění na děti může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. U podprůměrných mezd při využití pouze základní daňové slevy (v některých zemích základní nezdanitelné položky) je zdanění práce v Česku v rámci zemí EU 10. nejvyšší.

Praktický výpočet v Česku

Text Částka

Hrubá mzda

18 686 Kč

SP placené zaměstnancem

1 215 Kč

(18 686 x 6,5 %)

ZP placené zaměstnancem

841 Kč

(18 686 x 4,5 %)

SP placené zaměstnavatelem

4 672 Kč

(18 686 x 25 %)

ZP placené zaměstnavatelem

1 682 Kč

(18 686 x 9 %)

Superhrubá mzda

25 100 Kč

(18 686 x 1,34, na sta nahoru)

Daň z příjmu

1 695 Kč

(25 100 x 15 %) – 2 070)

Mzdové náklady zaměstnavatele

25 040 Kč

(18 686 + 4 672 + 1 682)

Čistá mzda zaměstnance

14 935 Kč

(18 686 – 1 215 – 841 – 1 695)

Celkové daňové odvody

10 105 Kč

(25 040 – 14 935)

Zdanění práce (v %)

40,4 %

(10 105: 25 040)

vlastní výpočet autora

EU: Nejvyšší zdanění práce je v Belgii

Z členských zemí EU bylo zdanění práce za rok 2015 u podprůměrných mezd ve výši 67 % nejvyšší v Belgii a nejnižší na Kypru. Údaje jsou převzaty z publikace „European Commission - Taxation Trends in the European Union – 2016 Edition“. Zdanění práce je vypočteno u svobodného a bezdětného zaměstnance za rok 2015, jen u Bulharska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Malty a Rumunska jsou uvedeny údaje za rok 2014. Neuvádíme zde pouze Kypr, u kterého jsou k dispozici pouze údaje za rok 2007, kdy zdanění práce při uvedených parametrech dosahovalo 11,9 %.


O zdanění práce toho víme více:


Členské země EU můžeme rozdělit do pěti skupin:

  • Zdanění práce 45 % a více

Ve čtyřech členských zemích EU je zdanění práce 45 % a více, a sice v Belgii (49,5 %), v Maďarsku (49,0 %), v Německu (45,30 %) a v Rakousku (45,0 %).

  • Zdanění práce od 40 % do 45 %

V šesti členských zemích EU je zdanění práce od 40 % do 45 %, a to ve Francii (43,7 %), v Lotyšsku (42,3 %), v Itálii (42,0 %), v Rumunsku (41,0 %), ve Švédsku (40,7 %) a v Česku (40,4 %).

  • Zdanění práce od 35 % do 40 %

V osmi členských zemích EU se zdanění práce pohybuje od 35 % do 40 %. Nejvyšší zdanění práce v této skupině je v Litvě (38,9 %). Následuje Slovensko (38,8 %), Slovinsko (38,6 %), Finsko (38,3 %), Estonsko (38,0 %), Portugalsko (36,2 %), Španělsko (36,0 %) a Chorvatsko (36,0 %).

  • Zdanění práce od 30 % do 35 %

V předposlední skupině dle zdanění práce nejdeme těchto šest zemí: Řecko (34,7 %), Dánsko (34,2 %), Polsko (33,7 %), Bulharsko (33,6 %), Lucembursko (31,1 %) a Nizozemí (31,0 %).

  • Zdanění práce pod 30 %

Zatímco ve většině vyspělých mimoevropských zemích světa se zdanění práce pohybuje pod 30% hranicí, tak z členských zemí EU je zdanění práce u podprůměrných mezd nižší než 30 % pouze ve Velké Británii (26,0 %), v Irsku (21,6 %) a na Maltě (18,8 %).


Pramen: „European Commission - Taxation Trends in the European Union – 2016 Edition“

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: DANĚ