Průměrná měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku činila v Česku 27 889 Kč. Zdanění práce si vypočítáme dle legislativy roku 2017 u zaměstnance pracujícího za 67 % průměrné mzdy, tedy u částky 18 686 Kč.
Výpočet je proveden u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Těchto zaměstnanců je nejvíce, neboť daňové zvýhodnění na děti může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. U podprůměrných mezd při využití pouze základní daňové slevy (v některých zemích základní nezdanitelné položky) je zdanění práce v Česku v rámci zemí EU 10. nejvyšší.
Praktický výpočet v Česku
Text | Částka |
---|---|
Hrubá mzda |
18 686 Kč |
SP placené zaměstnancem |
1 215 Kč (18 686 x 6,5 %) |
ZP placené zaměstnancem |
841 Kč (18 686 x 4,5 %) |
SP placené zaměstnavatelem |
4 672 Kč (18 686 x 25 %) |
ZP placené zaměstnavatelem |
1 682 Kč (18 686 x 9 %) |
Superhrubá mzda |
25 100 Kč (18 686 x 1,34, na sta nahoru) |
Daň z příjmu |
1 695 Kč (25 100 x 15 %) – 2 070) |
Mzdové náklady zaměstnavatele |
25 040 Kč (18 686 + 4 672 + 1 682) |
Čistá mzda zaměstnance |
14 935 Kč (18 686 – 1 215 – 841 – 1 695) |
Celkové daňové odvody |
10 105 Kč (25 040 – 14 935) |
Zdanění práce (v %) |
40,4 % (10 105: 25 040) |
vlastní výpočet autora
EU: Nejvyšší zdanění práce je v Belgii
Z členských zemí EU bylo zdanění práce za rok 2015 u podprůměrných mezd ve výši 67 % nejvyšší v Belgii a nejnižší na Kypru. Údaje jsou převzaty z publikace „European Commission - Taxation Trends in the European Union – 2016 Edition“. Zdanění práce je vypočteno u svobodného a bezdětného zaměstnance za rok 2015, jen u Bulharska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Malty a Rumunska jsou uvedeny údaje za rok 2014. Neuvádíme zde pouze Kypr, u kterého jsou k dispozici pouze údaje za rok 2007, kdy zdanění práce při uvedených parametrech dosahovalo 11,9 %.
O zdanění práce toho víme více:
- V rámci OECD je Česko na 8. místě zdanění práce
- Je v Česku práce daněna progresivní sazbou?
- Jak by se změnila vaše čistá mzda, kdyby se danilo podle ČSSD?
Členské země EU můžeme rozdělit do pěti skupin:
- Zdanění práce 45 % a více
Ve čtyřech členských zemích EU je zdanění práce 45 % a více, a sice v Belgii (49,5 %), v Maďarsku (49,0 %), v Německu (45,30 %) a v Rakousku (45,0 %).
- Zdanění práce od 40 % do 45 %
V šesti členských zemích EU je zdanění práce od 40 % do 45 %, a to ve Francii (43,7 %), v Lotyšsku (42,3 %), v Itálii (42,0 %), v Rumunsku (41,0 %), ve Švédsku (40,7 %) a v Česku (40,4 %).
- Zdanění práce od 35 % do 40 %
V osmi členských zemích EU se zdanění práce pohybuje od 35 % do 40 %. Nejvyšší zdanění práce v této skupině je v Litvě (38,9 %). Následuje Slovensko (38,8 %), Slovinsko (38,6 %), Finsko (38,3 %), Estonsko (38,0 %), Portugalsko (36,2 %), Španělsko (36,0 %) a Chorvatsko (36,0 %).
- Zdanění práce od 30 % do 35 %
V předposlední skupině dle zdanění práce nejdeme těchto šest zemí: Řecko (34,7 %), Dánsko (34,2 %), Polsko (33,7 %), Bulharsko (33,6 %), Lucembursko (31,1 %) a Nizozemí (31,0 %).
- Zdanění práce pod 30 %
Zatímco ve většině vyspělých mimoevropských zemích světa se zdanění práce pohybuje pod 30% hranicí, tak z členských zemí EU je zdanění práce u podprůměrných mezd nižší než 30 % pouze ve Velké Británii (26,0 %), v Irsku (21,6 %) a na Maltě (18,8 %).
Pramen: „European Commission - Taxation Trends in the European Union – 2016 Edition“