Podle údajů, které AP získala, se těžba uhlí za prvních pět měsíců tohoto roku v uvedených třech zemích zvýšila meziročně minimálně o 121 milionů tun. Největší nárůst - o 19 procent - vykázaly Spojené státy. Přitom celosvětový pokles o zmíněných 6,5 procenta je dosud největší. Jak uvedla britská energetická společnost BP, o tento vývoj se paradoxně zasloužily zejména USA a Čína, v Indii loni těžba mírně vzrostla.
Stěžejními příčinami letošního obratu je podle odborníků posun v politice Číny, změny na americkém energetickém trhu a také úsilí Indie poskytnout přístup k elektřině chudým domácnostem. Politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa nakloněnou těžbě uhlí považují za minoritní faktor. Zatímco letošní zvýšení těžby v USA je podle odborníků dočasné, v Indii těžba podle nich poroste. V názoru na Čínu se různí.
Spojené státy, Čína a Indie se na světové produkci uhlí podílejí asi dvěma třetinami a poslední dvě jmenované země uhlí k pokrytí své spotřeby ještě dovážejí. \"Při pohledu na tyto státy jsou všechny ostatní země v tomto směru irelevantní,\" prohlásil Tim Buckley z amerického analytického ústavu IEEFA.
Spalování uhlí je považováno za hlavní zdroj emisí oxidu uhličitého. Spojené státy, Čína a Indie se na globálních emisích skleníkových plynů podílejí téměř polovinou. V dohodě uzavřené na sklonku roku 2015 v Paříži se více než 190 zemí světa zavázalo k boji proti globálnímu oteplování, avšak USA od ní teď odstoupily. Nicméně jak Čína, tak Indie ji podporují. Právě Čína je největším světovým spotřebitelem uhlí, podílí se na ní polovinou.
Jak uvedl analytik Si-čou Čou ze společnosti IHS Markit, spotřeba uhlí, zejména v Asii, ještě poroste. Přestože Čína přislíbila zavřít stovku uhelných elektráren, další jsou ve výstavbě a nové staví také Indonésie, Malajsie, Vietnam a Pákistán.
Indie, kde 70 procent spotřeby elektřiny pokrývají uhelné elektrárny, usiluje o snížení závislosti na dovozu a v rozporu s globálními trendy těžbu zvyšuje. Připojení k elektrické energii postrádá 260 milionů Indů.
V USA se spotřeba uhlí zvýšila jak kvůli tuhé zimě v některých částech země, tak v důsledku růstu cen zemního plynu.
Buckley z ústavu IEEFA předpokládá, že těžba uhlí se letos bude ještě zvyšovat, ale brzy bude následovat pokles v globálním měřítku. Mnoho stávajících elektráren však bude ještě roky v provozu. \"Nemluvíme o konci uhlí zítra a nemluvíme o konci uhlí ani v příštím desetiletí. Mluvíme o přechodném období, které potrvá 40 let,\" řekl Buckley.