EK v červnu požádala 28 členských vlád, aby ji zmocnily k jednání s Ruskem o výstavbě Nord Stream 2 a mohla se tak postarat o dodržení evropské legislativy. Nový plynovod o plánované roční kapacitě 55 miliard metrů krychlových má mít terminál v Německu a provoz zahájit v roce 2019. O požadavku EU se zřejmě bude hlasovat na podzim.
Šest společností - rakouská Gas Connect, česká NET4Gas a německé Fluxys, ONTRAS, Gascade a Gasunie - je toho názoru, že jednání s Ruskem by mohlo \"vyvolat značně nepříznivé následky\". Napsaly to v dopise prezidentovi EK Jean-Claudu Junkerovi, který agentura Reuters měla možnost spatřit. V EU nepanuje shoda nad projektem ani na státní úrovni.
Ruský vývozce plynu Gazprom v současné době posílá plyn do Německa plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a obchází tak polské a ukrajinské území. Navrhovaný Nord Stream 2 by kapacitu exportu zdvojnásobil na 110 miliard metrů krychlových ročně.
Zastánci projektu argumentují tím, že plynovod by posílil zabezpečení dodávek do EU a podpořil hospodářskou soutěž na evropském trhu s plynem.
Na druhé straně, oponenti se obávají, že pokud se Nord Stream 2 bude lišit od ostatních plynovodních projektů, přinese legislativní nejistotu a ohrozí tak budoucí projekty. \"Předpokládané jednání také přináší riziko vzniku dalších velkých neznámých ovlivňujících investice do plynárenské infrastruktury,\" uvedl dopis.
V březnu se uskutečnily aukce přepravní kapacity plynovodu Eugal, který má navazovat na Nord Stream 2. Na základě jejich výsledků někteří provozovatelé plynovodů už začali do nové infrastruktury investovat a případné odložení Nord Stream 2 by je mohlo zásadně poškodit.
EK chce dodávky plynu do Evropy diverzifikovat a Rusku nedovolit, aby posílilo svou pozici na evropském trhu. Pobaltské státy a země východní Evropy argumentují tím, že Nord Stream 2 udělá z EU v dodávkách energie rukojmí Ruska, zatímco severní Evropa a zvláště Německo, které by z plynovodu profitovalo nejvíc, vidí v projektu jen ekonomický přínos, uzavřela agentura Reuters.