V ČR se poprvé objevil africký mor prasat, u divočáků na Zlínsku

Takzvané zamořené území se vytyčuje v kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků. Firma Zemet je podle dostupných informací největším chovatelem domácích prasat, který do perimetru kolem nálezu spadá. Zvířata chová na farmách v Sazovicích a Mysločovicích. Podle zástupce firmy Aleše Mikošky se bude ve středu testovat vždy několik zvířat z každé skupiny, tedy například z prasnic či zvířat na výkrm. Je však nepravděpodobné, že by se u chovaných zvířat ve firmě objevily nějaké problémy, míní Mikoška. \"To bychom hned poznali. Byli jsme připraveni, veškerá opatření jsme udělali již dříve,\" uvedl.

Ve vytyčeném území je nařízen zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, do oblasti by se podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda pouze nastěhovala jiná divoká prasata. Českomoravská myslivecká jednota však dnes vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup, který je aplikován na základě veterinárních předpisů pro ostatní nákazy. \"Bohužel, a pobaltští kolegové nám toto potvrzují, že v tomto případě se nejedná o účinná opatření. Naopak je nutné podpořit lov v širším okolí,\" upozornil člen Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Ježek.

Myslivci na Zlínsku se však budou podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeňka Hluštíka řídit nařízením veterinářů. \"Veterinární správa je nám nadřízený orgán, který budeme respektovat,\" řekl odpoledne Hluštík.

Na informace o africkém moru prasat reagovala zlínská zoologická zahrada, která také spadá do perimetru. Její veterinář už jednal o opatřeních s veterinární správou. \"Zatím jediným výsledkem je, že prasata savanová zůstanou zavřená a nebudou pouštěna do venkovního výběhu k žirafám,\" řekla mluvčí zahrady Romana Bujáčková.

Potravinářská komora doporučila, aby si lidé nevozili ze zahraničí tepelně neopracované masné výrobky, mohly by se z nich na zvířata šířit zárodky afrického moru prasat.

Veterináři byli z výskytu moru v této oblasti překvapeni. Na Slovensku ani v jižním Polsku se podle nich nemoc neobjevila. Kde se divočáci nakazili, veterináři nevědí. Dlouhodobě ale upozorňovali na to, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření podařilo zastavit. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Veterináři proto už dříve zahájili monitoring divokých prasat, vyšetřovali uhynulá zvířata.

Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty. Pro vývoz masa to může podle Semeráda znamenat velký problém. \"Třetí země reagují na základě toho, jaké mají podniky osvědčení, ale můžou zakázat v tomto okamžiku vývoz z celé České republiky,\" dodal.

Počty chovaných prasat v ČR dlouhodobě klesají. Podle veterinárních údajů se loni chovala ve 2154 hospodářstvích v 1,35 milionu kusech. O rok dříve jich bylo 1,45 milionu, v roce 2012 pak například 1,73 milionu. Nejvíce se chovají na Vysočině a ve středních Čechách, naopak nejméně v Karlovarském kraji. Do zemí mimo EU se loni z ČR podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra vyvezlo živých prasat a vepřového za 60 milionů korun, letos za první čtvrtletí více než za 12 milionů korun. Dopad na agrární obchod by tak podle něj neměl být výrazný.

Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace proti nákaze neexistuje. Inkubační doba by měla být podle Semeráda tři až pět dní.