Vzorky krve odebírali zástupci Státní veterinární správy (SVS) ve dvou hospodářstvích Zemetu na Zlínsku, na rozbor půjde po 30 vzorcích z každého chovu. Výsledky mají být podle Petra Majera ze SVS známy do několika dnů.
Mimořádná veterinární opatření, která mají zamezit šíření nákazy, začala platit zveřejněním na úřední desce SVS. V ochranné desetikilometrové zóně se nesmějí lovit a krmit divoká prasata, myslivci v ní musejí aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Chovatelé musejí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Za porušení hrozí fyzickým osobám pokuty až 50.000 korun, právnickým osobám či podnikatelům až dva miliony.
Obce ve vymezeném území kolem nálezu zahájily soupis prasat. \"Týká se to hlavně domácích chovů. Potřebujeme mít představu o počtu zvířat, která jsou vůči nákaze vnímavá,\" vysvětlil Majer.
Oblast, kde se nesmějí lovit a krmit divočáci, se v pondělí rozšíří na celý zlínský okres na základě dohody s evropskými institucemi, řekl ČTK ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, do oblasti by se podle něj nastěhovala jiná divoká prasata.
Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup. Systematické pročesávání lesů myslivci na Zlínsku neplánují. V okrese Zlín bylo od loňského dubna do konce letošního března zastřeleno 2790 divokých prasat. Divočáci jsou tam přemnožení, stejně jako ve zbytku Česka, řekl Semerád. Českomoravská myslivecká jednota v úterý vyzvala své členy k odlovu divokých prasat.
Na informace o africkém moru prasat reagovala zlínská zoologická zahrada, která také spadá do desetikilometrové zóny. Její veterinář už jednal o opatřeních s veterinární správou. V zoo chovaná prasata savanová zůstala zavřená a nebudou vypuštěna do venkovního výběhu.
Ve východním Rakousku v několika příhraničních okresech a ve Vídni omezily úřady například venkovní chov prasat. Cílem opatření je podle rakouských veterinářů zabránit jakémukoli kontaktu domácích prasat s divokými. V chovech prasat ode dneška platí také přísnější hygienická opatření. Podle zástupce chovatelů Johanna Schlederera se veterinární opatření dotknou asi stovky chovů.
Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé. Nakažlivou chorobu přenášejí volně žijící zvířata. Není nebezpečná pro lidi, objeví-li se ale v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Choroba se projevuje i několikadenní vysokou horečkou. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace neexistuje. Inkubační doba by měla být podle Semeráda tři až pět dní.