Úřad poukázal na fakt, že na britské spotřebitele dopadá jak vzestup inflace způsobený do značné míry oslabením libry, tak zpomalení růstu mezd. Disponibilní příjmy obyvatelstva se po očištění od vlivu inflace snižují už tři čtvrtletí, což je nejhorší vývoj od 70. let minulého století. Jen v prvním čtvrtletí klesly o 1,4 procenta, což je největší propad od 1. čtvrtletí 2013. Míra úspor domácností je dosud na nejnižší úrovni 1,7 procenta.
Výdaje domácností se v prvním čtvrtletí zvýšily o 0,4 procenta po růstu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí 2016.
Statistický úřad potvrdil, že v letošních prvních třech měsících se hrubý domácí produkt zvýšil o pouhých 0,2 procenta v porovnání s předchozími třemi měsíci, kdy stoupl o 0,7 procenta. Náhlé zpomalení růstu znamená, že Británie se ve skupině sedmi nejvyspělejších ekonomik G7 dostala z jedné z předních pozic na chvost.
Po vlažném startu na počátku roku britská centrální banka (BoE) projevy oživení ekonomiky už vyhlíží, neboť by ráda poprvé za deset let zvýšila úrokové sazby. Předpokládá, že ve druhém čtvrtletí se růst HDP zvýší na 0,4 procenta a pokud v následujících měsících poroste export a investice, úrokové sazby možná upraví.