Gazprom má sice monopol na vývoz plynu přes ropovody, exkluzivitu na lodní přepravu LNG (zkapalněného zemního plynu) však ztratil. Rosněfť, v jejímž čele je blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, se o vývoz plynu na světový trh snaží už dlouho a nyní chce povolení dodávat ho do Evropy tam, kde nefiguruje Gazprom. Rosněfť uzavřela smlouvu s britskou ropnou společností BP, která vlastní 19,75 procenta jejích akcií, o dodávce až 20 miliard metrů krychlových plynu ročně na evropský trh.
Vlada Rusakovová, která kdysi byla členkou představenstva Gazpromu, prohlásila, že Rosněfť rozjíždí ve spolupráci s Gazpromem \"experiment\" v dodávkách plynu na nové trhy. Zaměří se přitom právě na ty oblasti, kde Gazprom není zastoupen a kam by LNG mohly dodávat USA. Blíže se k potenciálním odbytištím však nevyjádřila.
Zatímco Gazprom letos počítá s vývozem více než 180 miliard metrů krychlových zemního plynu v hodnotě 23 až 34 miliard dolarů do Evropy a Turecka, příjmy Rosněfťi z vytěžených 70 miliard metrů krychlových zemního plynu loni činily 208 miliard rublů (3,5 miliardy dolarů).
Jak nedávno prohlásil Igor Sečin, Rosněfť se chce do roku 2020 stát třetím největším těžařem zemního plynu na světě. Produkci plánuje zvýšit na 100 miliard metrů krychlových.