Vysoký důchod s nízkým příjmem: kdo na něj dosáhne?

Výpočet důchodu neovlivňuje pouze výše mezd v posledních pár letech před odchodem do důchodu. Při výpočtu v roce 2017 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2016. Výpočet důchodu rovněž významně ovlivňuje i získaná doba pojištění.

Jak vysoký je průměrný důchod?

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky) a vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční státní důchod. Průměrný měsíční starobní důchod za první čtvrtletí roku 2017 činil 11 784 Kč. Při vyšších příjmech v dřívějších letech nebo při získání vysoké doby pojištění je možné mít nadprůměrný důchod i při aktuálně nízkých příjmech.

Osobní vyměřovací základ je vyšší než se předpokládá

V praxi pracují někteří žadatelé o starobní důchod posledních např. 8 let za podprůměrnou mzdu a mylně se domnívají, že mají nízké příjmy započítané do výpočtu důchodu. Přitom mohli mít v předchozích letech lehce nadprůměrnou mzdu a výsledný osobní vyměřovací základ neboli průměrná mzda za odpracované roky, ze které se státní důchod následně počítá, je v konečném důsledku lehce nadprůměrný.

Praktický příklad: 39 let práce a současná podprůměrná mzda

Paní Palacká měla v letech 2009 až 2016 průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 22 500 Kč, což je podprůměrná mzda. V letech 1986 až 2008 však měla paní Palacká průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě 35 600 Kč. Paní Palacká získala dobu pojištění v rozsahu 39 let. Jak vysoký starobní důchod bude paní Palacká mít? Osobní vyměřovací základ z hodnocených let 1986 až 2016 činí 32 197 Kč. Osobní vyměřovací základ paní Palacké je tedy vyšší než aktuální průměrná mzda. Při získané době pojištění v rozsahu 39 let bude dle výpočtové formule důchodu roku 2017 činit měsíční starobní důchod 12 826 Kč.

Vysoká doba pojištění

Občané, kteří neměli v průběhu pojištění žádné mezery, tj. celou hodnocenou dobu pro důchodové účely mají započítanou buď prací, nebo některou z náhradních dob pojištění (např. studiem před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péčí o děti do 4 let věku, evidencí na úřadu práce v zákonném rozsahu, vojenskou službou), tak díky vysoké době pojištění mohou mít nadprůměrnou mzdu i při nižším příjmu.

Praktický příklad: 45 odpracovaných let zvýší důchod

Pan Ondruš má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky v současné hodnotě ve výši 19 840 Kč. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Pan Ondruš získá dobu pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod pana Ondruše dle výpočtové formule roku 2017 činí 12 238 Kč. Přestože měl pan Ondruš po celý život podprůměrnou mzdu, tak bude mít nadprůměrný měsíční státní důchod. Důvodem je skutečnost, že pan Ondruš nemá žádnou mezeru v době pojištění a po celý produktivní život řádně pracoval a z příjmu odváděl sociální (důchodové) pojištění.

Mohlo by vás také zajímat:

• Jak je to se sociálním pojištěním při invalidním důchodu?
• Vdovský důchod v roce 2017
• Jak probíhá vyplácení důchodu?