Zápis signalizoval rovněž neshody ohledně toho, kdy by měla centrální banka začít omezovat portfolio dluhopisů, které nakupovala v minulých letech s cílem podpořit ekonomiku po finanční krizi a hospodářské recesi. Někteří představitelé chtějí začátek tohoto procesu oznámit do konce srpna, další však prosazují opatrnější postup.
Centrální banka na červnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,00 až 1,25 procenta. Ke zvýšení sazby přikročila již potřetí za šest měsíců. Fed tak signalizoval důvěru v růst americké ekonomiky a inflačních tlaků, napsala agentura Reuters.
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech nicméně v květnu obnovily pokles a proti předešlému měsíci se snížily o 0,1 procenta. Dolů je stlačilo zejména zlevnění pohonných hmot a letenek. Meziroční míra inflace se snížila na 1,9 procenta z dubnové úrovně 2,2 procenta a pod dvěma procenty se ocitla poprvé od loňského listopadu.
Šéfka Fedu Janet Yellenová na červnovém zasedání označila pokles inflace za dočasný a centrální banka potvrdila svůj předpoklad, že letos zvýší úroky ještě jednou a v příštím roce třikrát.
Podle zápisu však někteří účastníci zasedání vyjádřili obavu, že slabost inflace by mohla být trvalejšího rázu. Několik účastníků rovněž dalo najevo, že slabost inflace u nich vyvolává pochybnosti ohledně současných plánů na zvyšování úroků.
pmh hej