Průměrná domácnost loni utratila téměř 126.000 korun na osobu

Příjmy domácností loni také vzrostly, růst zrychlil na 3,6 procenta z předchozích 1,7 procenta. Čisté roční peněžní příjmy domácností v přepočtu na jednoho jejího člena loni činily 163.344 korun.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy jsou loňské spotřební výdaje domácností rekordní. Po odečtení inflace vzrostly o 2,1 procenta, dodal. \"Teprve loni se \'zlomilo\' období šesti poměrně hubených let, 2010 až 2015, v nichž ani jednou meziroční růst spotřebních vydání nepřekročil úroveň jednoho procenta. Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy vzestup činil 1,7 procenta. V letech 2011 a 2012 došlo dokonce v reálném vyjádření, tedy po zahrnutí inflace, k poklesu spotřebních vydání,\" upozornil.

Nejvýznamnějšími položkami v rodinném rozpočtu jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie, které tvoří 20,8 procenta spotřebních vydání. Na druhém místě jsou potraviny a alkohol, které spolknou 19,8 procenta výdajů. Útraty za obě skupiny loni stouply. Růst byl patrný i u vydání za oblečení a boty, vybavení bytu, poštu a telekomunikace, dovolenou, kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně domácnosti utrácely za zdraví, na které připadá 2,6 procenta výdajů, a za vzdělávání s půlprocentním podílem.

Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, se liší podle typu a složení domácnosti. \"U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 procenta a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 procenta. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 procenta a 19 procent, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3procentním podílem,\" uvedl ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Martin Zelený.

Rozdíly jsou patrné i v dalších položkách. Podle Pavla Širmera z oddělení sociálních šetření ČSÚ například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti 3300 korun.

V posledních deseti letech byla struktura peněžních vydání domácností stabilní. V celém období od roku 1989 je však podle analytika Kovandy markantní růst podílu výdajů za služby, jenž stoupl z 18 procent na více než třetinu. Z takřka 40 procent na méně než 30 procent klesly výdaje za průmyslové zboží, zatímco podíl potravin klesl zhruba z 33 procent na 23 procent. Tento vývoj struktury spotřebních vydání odráží přechod české ekonomiky od centrálně plánovaného na tržní hospodářství, poznamenal Kovanda.

Loňské roční výdaje domácností (v Kč na člena domácnosti): Položka Průměrná domácnost Domácnosti s dětmi Domácnost důchodců* POTRAVINY 22.814 18.410 27.031 pečivo 3985 3423 4546 maso 6181 4765 7530 ryby 750 595 811 mléko, sýry, vejce 4354 3826 4684 oleje a tuky 1081 749 1556 ovoce 1749 1379 2130 zelenina 2161 1685 2578 cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky 1626 1298 2005 nealkoholické nápoje 2140 1774 2213 alkoholické nápoje 1928 1210 2408 tabák 1743 1149 1349 odívání a obuv 6428 6652 3836 BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA 26.253 18.573 34.063 nájemné z bytu 7342 5230 8647 běžná údržba bytu 2010 1419 2635 dodávka vody 3049 2424 3372 elektřina, plyn 13.583 9500 19.408 VYBAVENÍ BYTU, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI 7651 5894 7526 ZDRAVÍ 3261 2276 4656 DOPRAVA 13.896 13.099 8459 POŠTY, TELEKOMUNIKACE 5162 4499 4562 REKREACE, KULTURA 11.928 10.993 10.553 VZDĚLÁVÁNÍ 684 1162 34 STRAVOVÁNÍ, UBYTOVÁNÍ 7231 8011 4209

* bez ekonomicky aktivních důchodců

ZDROJ: ČSÚ