Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,58 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby deficit veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.
Ministerstvo financí počítá v červencové prognóze letos s deficitem veřejných financí 0,4 procenta HDP. Pro příští rok ministerstvo v červencové prognóze odhad nezveřejnilo, ale v Konvergenčním programu z letošního dubna odhaduje na příští rok deficit 0,3 procenta a pro rok 2019 0,5 procenta HDP. Tam by měl zůstat i v roce 2020.
Zlepšovat by se měl podle ČNB i celkový vládní dluh, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Letos by jeho podíl k HDP měl klesnout na 34,2 procenta HDP z loňských 36,8 procenta. Příští rok by měl klesnout dále na 32 procent HDP a v roce 2019 na 30 procent. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici. V absolutní výši by dluh měl podle odhadů ČNB rovněž klesat. I podle Konvergenčního programu by měl podíl vládního dluhu na HDP v následujících letech klesat. Ze 36 procent HDP, plánovaných letos, by měl klesnout v roce 2018 na 35,3 procenta.
Česká národní banka v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta z 2,9 procenta odhadovaných v květnu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,2 procenta z předchozích 2,8 procenta.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.