Motoristé patrně budou muset znovu platit za nepojištěná vozidla

Předlohu skupiny poslanců z klubů ČSSD, ANO, KDU-ČSL, KSČM, TOP 09 a Starostů a ODS kritizovali zejména senátoři za Zelené a občanští demokraté. Václav Láska (za Zelené) poukazoval na to, že se kancelář pojistitelů nechovala v minulosti spravedlivě, ale podle něho tak, aby maximalizovala zisk. Senátor se obává toho, že kancelář bude vlastníky vozidel opět \"šikanovat\". Podle Miloše Vystrčila (ODS) by stát tímto způsobem neměl rezignovat na vymahatelnost zákona.

Poslanec ČSSD Václav Votava za předkladatele uznal, že kancelář v minulosti postupovala šikanózně, nynější předloha ale kritizované záležitosti podle něho řeší. Poukazoval taky na to, že stát nemá registr pojištěných vozidel.

Horní komora nakonec nepřijala návrh hospodářského výboru na schválení normy, ale ani návrh kritiků na její zamítnutí. Automaticky tak poputuje po uplynutí zákonné lhůty na Hrad.

Příspěvek by se podle novely vypočítal jako součin počtu dní, kdy bylo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou by podle druhu auta stanovilo vyhláškou ministerstvo financí. Předloha také zpřesňuje, kdo musí mít uzavřeno povinné ručení. Současný zákon uvádí, že vozidlo může na veřejných pozemních komunikacích provozovat pouze ten, kdo má sjednané pojištění. Navrhovatelé chtějí povinnost rozšířit tak, aby pojištění muselo mít každé auto v registru, s výjimkou aut zapsaných jako vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená. Kancelář pojistitelů spravuje garanční fond, ze kterého se vyplácejí náhrady škod způsobených nepojištěnými vozidly. Kancelář po majitelích nepojištěných aut škodu vymáhá.

V důvodové zprávě stojí, že dlouhodobě se takto podaří vybrat asi 30 procent výdajů z garančního fondu. Poslanci při předkládání návrhu argumentovali také tím, že na vyplácení těchto náhrad se nyní podílejí ti vlastníci a provozovatelé, kteří svou povinnost mít auto pojištěné plní.

Kancelář by mohla v části případů vymáhat nejvýše třetinu škody, kterou z garančního fondu poškozenému uhradila, maximálně 300.000 korun. Nyní jde podle předkladatelů mnohdy o částky v řádu milionů korun, které odpovědný člověk leckdy není schopen uhradit a jsou pro něj likvidační.