Rozvoj využívání plynu sice vedl k poklesu velkoobchodních cen elektřiny a prospěl spotřebitelům, na druhou stranu ale uškodil ostatním typům elektráren. V letech 2012 až 2016 byly odstaveny uhelné elektrárny o celkovém výkonu 42.700 megawattů, což je asi 14 procent uhelných kapacit. Nebyly s to konkurovat plynu a obnovitelným zdrojům.
Tyto ztráty byly kompenzovány výstavbou nových solárních a větrných kapacit o výkonu 55.700 megawattů. To ale vzbudilo znepokojení z negativního dopadu na spolehlivost americké energetiky, cituje ze zprávy list Financial Times.
Už při provádění studie různé zájmové skupiny přicházely s obavami, že nebude prováděna otevřeným a transparentním způsobem, anebo prosazovaly subvence uhlí jakožto základního paliva. Závěry zprávy se ale jakýmkoli radikálním možnostem intervence na energetickém trhu vyhýbají.
Podle Donalda Furmana z ekologické koalice aktivistů a průmyslu Fix The Grid americké administrativě zjevně došly argumenty i fakta. Osm doporučení studie hovoří o spolupráci se státními regulačními orgány a provozovateli sítí na zlepšování tvorby cen a rozvoji elektrárenství. Vláda i podnikatelé by měli podporovat vývoj technologií, díky nimž by se zvýšila spolehlivost dodávek elektřiny. Své argumenty si v materiálu našli jak zastánci, tak oponenti uhelné energetiky.
Amory Lovins z ekologické skupiny Rocky Mountain Institute konstatoval, že studie nedospěla k žádnému závěru, který by něco změnil na výsledcích předchozích průzkumů. \"Spousta práce přinesla nulový výsledek, nudnou zprávu, která ani náhodou neříká, jak by vláda mohla proměnu energetiky zastavit, řekl Lovins.