Mezi účastníky jsou podle informací ČTK dosavadní provozovatel mýtného systému Kapsch a také slovenský SkyToll. Ten se soutěže účastní jako člen konsorcia s nově vzniklou společností CzechToll ze skupiny PPF, řekl ČTK mluvčí SkyTollu Anton Bódis.
Kromě těchto firem se mezi odborníky hovoří o možné účasti italské společnosti Autostrade, telekomunikační společnosti ze skupiny T-Mobile T-Systems, nebo o maďarském výběrčím mýta National Toll Payment Services PLC. Ten ministerstvu dopravy zaslal nabídku na převzetí systému už na začátku loňského roku. Ministerstvo se jí ale nezabývalo s odkazem na nynější výběrové řízení.
Důvodem nižšího počtu zájemců mohou podle Ondřeje Zaorala z poradenské společnosti Inoxive být striktní zadávací podmínky. Ze skupiny možných uchazečů by mohly odfiltrovat zejména menší společnosti, které mají zkušenosti s takzvaným úsekovým mýtným. To je běžné například v Itálii a ve Španělsku. Větší firmy pak mohly dát přednost souběžné soutěži v Německu, kde se rovněž hledá nástupce pro tamní mýtný systém, řekl ČTK Zaoral.
Příliš přísné podmínky, které například vylučují reference z projektů v severní Americe, kritizovaly mimo jiné francouzské společnosti, které se na ministerstvo dopravy obrátily prostřednictvím francouzské ambasády. Podle ministerstva ale zadávací podmínky francouzské firmy nediskriminují a tendru se mohou zúčastnit, pokud dodají systémy kompatibilní s jinými evropskými zařízeními.
Rizikem mýtného tendru je podle Václava Jírovského z dopravní fakulty ČVUT i to, zda uchazeči skutečně tuší, jak náročná zakázka na správu mýta je. Nejde totiž jen o technologickou problematiku, ale i o složitý organizační problém. Vítěz tendru bude muset garantovat spolehlivost systému a převzít smlouvy s bankami a telekomunikačními společnostmi. Před samotným zahájením provozu pak bude nutné intenzivně školit personál, který platby za projetí mýtných úseků kontroluje.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.