\"V tuto chvíli mohu sdělit, že jsme se s ministrem financí domluvili na jakémsi navýšení částky na výdaje na naše informační systémy, jako je například monitorovací systém. Obdrželi jsme od ministerstva na tyto věci 300 milionů korun. V tuto chvíli je tam rozpor čtyři miliardy korun a o tuto částku jdu žádat,\" sdělila Šlechtová.
Z toho 2,5 miliardy korun jsou podle ní peníze na národní dotace, které MMR poskytuje. Jde například o rekonstrukce místních komunikací, dětská hřiště nebo regenerace panelových sídlišť. Zbytek se týká spolufinancování v Integrovaném regionálním operačním programu. \"Ty peníze už máme nasmlouvané s příjemci a je to spolufinancování, které MMR v příštím roce musí uhradit. Takže tuhle částku musím požadovat taky,\" doplnila ministryně.
V případě, že by se žádostí neuspěla, bude Pilného žádat o radu, co má vlastně dále dělat. \"Nejdu se sem hádat nebo žebrat o peníze. Nedomnívám se totiž, že by měly být eliminovány priority obcí, měst a krajů tím, že se zvýšilo rozpočtové určení daní, což je argument ministerstva financí. Je to pro mě hodně nepříjemná role, bojovali jsme o to tři roky. Kdy dotujeme bílá místa, na která nejdou peníze z obcí ani z krajů,\" dodala Šlechtová.
První návrh rozpočtu pro MMR počítal s meziročním poklesem o 11,3 miliardy korun na 4,7 miliardy. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů. V případě příjmů bez započtení peněz z EU je navržený rozpočet ministerstva nižší o 2,1 miliardy korun, uvedlo už v květnu MMR.
Vláda v červnu schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Dodatečné požadavky ministerstev byly před zasedáním kabinetu ve výši zhruba 111 miliard korun. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.