Státní Statoil, který je největším norským producentem ropy a zemního plynu, letos zintenzivnil prospekci v Barentsově moři. Očekává se totiž, že těžba ze severomořských ložisek začne v polovině 20. let klesat. Společnost si hodně slibovala od severního pole Korpfjell, nenalezla v něm však žádnou ropu a množství zemního plynu bylo pod hranicí komerční využitelnosti. Jde o oblast, o níž Norsko v minulosti vedlo spor s Ruskem.
\"Výsledky jsou pro nás samozřejmě zklamáním, je však příliš brzy dělat závěry ohledně dopadu na prospekci v jihovýchodní části Barentsova moře,\" uvedl podle agentury Reuters ředitel Statoilu pro prospekci v Norsku a Británii Jez Averty.
Přitom Statoil očekával, že v nalezišti objeví až 250 milionů barelů ropného ekvivalentu, a partnerská firma Lundin Petroleum odhadovala dokonce přes miliardu barelů. Výsledkem je 40 až 75 milionů barelů ropného ekvivalentu, neboli 6 až 12 miliard metrů krychlových plynu, a to není množství ospravedlňující komerční rozvoj. Nicméně obě firmy budou v prospekci v oblasti pokračovat.
Vrt v poli Korpfjell byl čtvrtým z pěti, které si Statoil naplánoval v létě, a současně třetí, který nepřinesl obchodně využitelný nález. Při jednom z pokusů bylo objeveno menší množství ropy.
Kromě Statoilu a Lundin Petroleum se na prospekci naleziště Korpfjell podílejí Chevron, ConocoPhillips a Petoro.
\"Nalézt komerčně využitelné ložisko plynu v těchto odlehlých oblastech je téměř nemožné,\" soudí makléři investiční společnosti DNB. Naopak analytik Sparebank 1 Markets Teodor Sveen-Nilsen výsledky prospekce označil za neuspokojivé, ale ne katastrofální. \"Špatné to bude, až když v příštím roce vyjdou nasucho i další vrty,\" dodal.
Norsko se letos vrhlo do největšího průzkumu v pobřežních vodách od 90. let, kdy byla prospekce na šest let úplně zastavena. Předpokládalo, že v dosud neprobádaných ložiscích v Barentsově moři by mohlo být více než 17 miliard barelů ropy a zemního plynu, což představuje téměř 65 procent z dosud neprozkoumaných zdrojů na území Norska. Produkce ropy se v této skandinávské zemi od roku 2000 snížila o polovinu.