Zaměstnanci je z hrubé mzdy jeho zaměstnavatelem sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy a odpočty, sazba sociálního pojištění činí vždy 6,5 % z hrubé mzdy a zdravotního pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Povinné pojistné v souhrnné sazbě 34 % platí ještě za zaměstnance zaměstnavatel. Při výpočtu daně z příjmu se však uplatňují daňové slevy a odpočty, proto při práci pouze po část roku většinou vzniká nárok na daňovou vratku, neboť během roku jsou zaplaceny vyšší daňové zálohy, než odpovídá roční daňové povinnosti.
Sleva na poplatníka se nekrátí
Všichni daňoví poplatníci mají nárok na uplatnění základní roční daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Měsíčně mají zaměstnanci nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Aby bylo možné při výpočtu čisté měsíční mzdy uplatnit daňovou slevu na poplatníka, tak musí zaměstnanec u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani. Zaměstnanci pracující pouze po část roku však v plném rozsahu nevyužijí základní roční daňovou slevu. Protože se však v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem, nebo v daňovém přiznání uplatňuje základní daňová sleva v plném rozsahu, tak v případě odvedení zálohové daně z příjmu během roku vznikne nárok na daňovou vratku. Jestliže za zaměstnance provádí roční zúčtování zaměstnavatel, tak je vyšší čistá mzda po provedení ročního zúčtování proplácena v rámci platu, v případě podání daňového přiznání se obdrží daňová vratka většinou během měsíce dubna následujícího roku.
První zaměstnání, odchod do penze, nezaměstnanost
Nejčastějšími důvody pro práci po část roku, kdy v případě odvedení zálohové daně z příjmu během roku vzniká nárok na daňovou vratku jsou: nástup do prvního zaměstnání, odchod do penze během roku nebo nezaměstnanost v průběhu roku.
Kdo všechno bude mít také nárok na daňovou vratku:
Praktický příklad: odchod do důchodu
Paní Soukupová odešla od 1. září 2017 do starobního důchodu. V měsících leden až srpen pracovala pro zaměstnavatele XY s hrubou měsíční mzdou ve výši 22 800 Kč. Při výpočtu čisté měsíční mzdy uplatňovala paní Soukupová pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Paní Soukupová byla zvyklá si každoročně sama podávat daňové přiznání, neboť v některých předchozích letech pracovala současně pro více zaměstnavatelů a uplatňovala více daňových odpočtů. I za rok 2017 si podá sama daňové přiznání. Od zaměstnavatele obdržela při ukončení pracovního poměru potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017, které k vyplnění daňového přiznání bude potřebovat.
Odvedené měsíční zálohy na dani z příjmu během roku 2017
Text | Částka |
---|---|
Hrubá měsíční mzda |
22 800 Kč |
Superhrubá mzda |
30 600 Kč (22 800 x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) |
Daň z příjmu |
4 590 Kč (30 600 Kč x 15 %) |
Měsíční sleva na poplatníka |
2 070 Kč |
Měsíční záloha na dani z příjmu |
2 520 Kč (4 590 Kč – 2 070 Kč) |
Zálohová daň za leden až srpen |
20 160 Kč (2 520 Kč x 8 měsíců) |
vlastní výpočet autora
Na potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele je uvedena i souhrnná zaplacená zálohová daň z příjmu za rok 2017 ve výši 20 160 Kč. Protože v daňovém přiznání za rok 2017 uplatní paní Soukupová slevu na poplatníka v částce 24 840 Kč, tak ji vznikne nárok na daňovou vratku.
Výpočet daňové vratky
Text | Částka |
---|---|
Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti |
182 400 Kč (22 800 x 8 měsíců) |
Úhrn povinného pojistného |
62 016 Kč (182 400 x 34 %) |
Základ daně |
244 416 Kč (182 400 + 62 016) |
Zaokrouhlený základ daně |
244 400 Kč (na stokoruny dolů) |
Daň z příjmu |
36 660 Kč (244 400 x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Vypočtená daň z příjmu |
11 820 Kč (36 660 – 24 840) |
Zaplacené zálohy |
20 160 Kč |
Daňová vratka |
8 340 Kč (20 160 – 11 820) |
vlastní výpočet autora
Paní Soukupová obdrží po podání daňového přiznání daňovou vratku ve výši 8 340 Kč.
(foto: Pixabay)