Komise v květnu 2009 uvedla, že Intel se pokoušel vytlačit svého jediného vážného konkurenta firmu Advanced Micro Devices (AMD) z trhu, když výrobcům počítačů nabízel slevy v případě, že budou většinu čipů kupovat od něj. Pokutu za tento postup Intelu stanovil Brusel na 1,06 miliardy eur, což byla v té době rekordní výše.
Podle Evropské komise zneužívala společnost Intel v období od října 2002 do prosince 2007 svého dominantního postavení na celosvětovém trhu s procesory x86. Podíl společnosti Intel na trhu činil zhruba 70 procent. Společnost Intel poskytovala slevy čtyřem hlavním výrobcům počítačů (Dell, Lenovo, HP a NEC) za podmínky, že od ní budou nakupovat veškeré nebo téměř veškeré své procesory x86. Intel rovněž poskytl platby společnosti Media-Saturn, jež byly podmíněny tím, že bude prodávat výhradně počítače vybavené procesory x86 od Intelu.
Intel se nicméně bránil tím, že komise některá fakta špatně interpretovala a jiná ignorovala. Podal proto na komisi žalobu k lucemburskému Tribunálu, který je jako součást Soudního dvora EU druhým nejvyšším soudem v Evropské unii.
Tribunál v roce 2014 pokutu potvrdil, Intel se však proti tomuto rozhodnutí odvolal. Loni toto odvolání podpořil generální advokát Soudního dvora EU Nils Wahl, který dospěl k závěru, že případ je zapotřebí přezkoumat.
Podle společnosti Intel se Tribunál dopustil mimo jiné nesprávného právního posouzení, když nezkoumal sporné slevy z hlediska všech okolností projednávané věci. Jelikož Tribunál potvrdil argumentaci Evropské komise s tím, že není nutné analyzovat všechny okolnosti projednávané věci, a konkrétně ani uplatnit kritérium stejně výkonného konkurenta (známé v angličtině jako \"Pas efficient competitor test\", dále jen „test AEC“), Soudní dvůr rozhodl, že Tribunál byl povinen zkoumat všechny argumenty společnosti Intel uplatněné v souvislosti s tímto testem a věc mu vrátil k projednání.