Mezinárodní obchod s rybami zažívá silnou poptávku v mnoha zemích, které jsou tradičními dovozci. To jsou třeba Spojené státy, Japonsko, Francie a Španělsko, řekl listu Financial Times profesor norské Stavangerské univerzity Sigbjörn Tveteraas.
Ryby jsou v posledních 20 letech nejvíce obchodovanou potravinářskou komoditou. Přispívá k tomu rozvoj akvakultury, což je cílevědomé, plánované obhospodařování vodních ploch, jehož cílem je dosáhnout dlouhodobě stálých výnosů vodní fauny a flory. Akvakultura se stala nejrychleji rostoucím sektorem produkce potravin.
Vyšší spotřebu masa a ryb vyvolal také růst příjmů v rozvíjejících se zemích. Produkce ryb také nabízí vyšší výnosy v porovnání s dalšími zemědělskými produkty.
Podle konzultační společnosti Boston Consulting Group (BCG) například u producentů lososů činily od roku 2012 celkové výnosy akcionářů, tedy kombinace růstu ceny akcií a dividend, 45 až 60 procent. U největšího producenta lososů činila v posledních pěti letech průměrná roční návratnost 47 procent. V případě celého zemědělského sektoru to bylo jen sedm procent. To přimělo mnoho zemědělských firem expandovat do produkce ryb.
FAO očekává, že produkce ryb bude pokračovat v růstu právě díky akvakultuře. Do roku 2026 má globální produkce ryb z akvakulturních chovů vzrůst o třetinu. \"Celosvětová akvakulturní produkce by měla v roce 2025 poprvé překonat hranici 100 milionů tun a do roku 2026 dosáhnout 102 milionů tun,\" uvedla FAO.
Chovatelé ryb se ale také potýkají s problémy, jako jsou nemoci a škůdci. U lososů stouply ceny loni na nový rekord kvůli výskytu parazita, kterému se říká mořská veš a který se objevil v Norsku, a kvůli masivnímu rozšíření řas v Chile. Ceny mají zůstat relativně vysoké a odborníci varují, že další investice do nových rybích farem a technologií zřejmě zvýší náklady odvětví.