ECB se nyní snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně nízkými úrokovými sazbami a nákupy dluhopisů v objemu 60 miliard eur (téměř 1,6 bilionu Kč) měsíčně. Program, v jehož rámci ECB během dvou a půl roku masivně tiskla peníze, se setkal také s kritikou. Podle některých expertů přispěl k nadhodnocení finančních aktiv i nemovitostí.
O postupném omezování podpůrných opatření hovořili členové Výkonné rady ECB Yves Mersch, Benoit Coeuré a Sabine Lautenschlägerová. Zmínili se o něm ale i guvernéři centrálních bank Nizozemska Klaas Knot, Rakouska Ewald Nowotny a Estonska Ardo Hansson.
\"Ekonomice eurozóny se daří lépe a jsou zde podmínky k tomu, aby se zvýšila inflace a dál směřovala ke stanovenému cíli,\" uvedla Lautenschlägerová. \"Musíme být připraveni ve vhodnou dobu přijmout zásadní rozhodnutí. Také musíme vhodně přizpůsobit naši komunikaci,\" dodala.
Zpřísnění měnové politiky vzhledem k pokračujícímu hospodářskému oživení analytici očekávají. Vedoucí představitelé ECB se podle Reuters shodují, že jejich příštím krokem by mělo být omezení nákupů dluhopisů. Na svém zasedání minulý týden údajně hovořili o případném snížení měsíčního objemu nákupů dluhopisů na 40 či 20 miliard eur.
Prezident ECB Mario Draghi signalizoval, že rozhodnutí o úpravě měnové politiky by mohlo padnout příští měsíc. ECB zároveň potvrdila, že nákupy dluhopisů bude provádět minimálně do konce letošního roku.