Odbory žádají přidání o 8 až 10 pct, firmy skokový růst odmítají

Podle ČMKOS, která je s 29 svazy s 300.000 členy největší odborovou centrálou v zemi, ministerstvo financí odhaduje pro příští rok osmiprocentní růst mezd. Minimální požadavek odborů je proto stejný. Odboráři tvrdí, že bez jejich tlaku by zaměstnavatelé dobrovolně pracovníkům nepřidávali. Předák ČMKOS Josef Středula řekl, že přidání o osm či deset procent firmy v době ekonomického růstu zvládnou. Takové zvednutí označil za odpovědné. Středula podotkl, že pokud si zaměstnanci budou muset vymoci růst výdělků stávkovou pohotovostí či stávkou, odborová centrála je podpoří.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý proti zvýšení výdělků o osm až deset procent v zásadě nic nenamítá. Staví se ale proti tomu, aby přidávání bylo nařízené a plošné. Podle Dlouhého by odboráři měli přestat podnikatele urážet, jejich výroky označil za populistické. Firmy by pak měly přidávat podle své situace a také podle vývoje produktivity, uzavřel šéf komory. Podle Středuly odboráři budou při vyjednávání brát ohled na možnosti svého podniku.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák považuje chování odborů za \"předvolební nátlak\". Svaz skokový růst mezd odmítá. \"Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporuje,\" uvedl Hanák.

Průměrná mzda v soukromém sektoru v posledních letech ale rostla méně než průměrný plat. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem. Od roku 2011 do konce loňska si podle údajů informačního systému o průměrném výdělku pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Průměrný plat loni činil 29.501 korun, průměrná mzda 28.969 korun.

Podle výsledků ankety Hospodářské komory mezi zaměstnavateli pracovníkům letos přidaly tři čtvrtiny podniků. Nejčastěji výdělky rostly o pět i více procent. O víc než sedm procent si polepšili lidé v každé šesté firmě v Česku. Většina zaměstnavatelů plánuje zvednout mzdy i v roce 2018, třetina pracovníků by měla dostat aspoň o pět procent víc.

Na dnešní motivační shromáždění přijeli české odboráře do Prahy podpořit i předáci německé, rakouské a unijní odborové centrály. Podle nich je nepřijatelné a skandální, když zahraniční firmy zaměstnancům v nových členských zemích EU vyplácejí výrazně nižší mzdy než doma. Odbory z unijních států by měly společně tlačit na srovnání podmínek a růst výdělků v sedmadvacítce, potřeba by byl i společný právní rámec. Podle Středuly mezi starými a novými členskými zeměmi stojí \"mzdová železná opona\". Uvedl, že by sociální práva měla upravovat evropská směrnice.

Tématem pro odbory jsou i říjnové volby. Odboroví analytici srovnávali volební programy některých stran. Zaměřili se hlavně na růst mezd a platů, daně a odvody či pracovní podmínky. Spočítali, že prosazení předvolebních slibů by připravilo státní rozpočet o několik desítek až stovek miliard korun. Odbory poukazují na to, že by tak mohly chybět peníze třeba na penze. Podle Středuly na pracovní podmínky a zaměstnance v programech strany ale většinou příliš nepamatují.

Odbory chtějí po volbách prosazovat mimo jiné to, aby se minimální mzda postupně dostala na polovinu průměrného výdělku. Tento záměr mají ve svém volebním programu jen komunisté. Nejnižší výdělek nyní činí asi 40 procent průměru, od ledna se zvedne o 1200 korun na 12.200 korun hrubého. Evropská odborová konfederace ETUC by minimální mzdu ráda viděla na 60 procentech průměrné mzdy, podotkl Středula.