Centrální banka se takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy dluhopisů, snaží v eurozóně podporovat hospodářský růst a inflaci. Ekonomika eurozóny si nyní vede nejlépe od globální finanční krizí, analytici proto předpokládají, že ECB vzhledem k pokračujícímu hospodářskému oživení začne v příštích měsících stimulační opatření omezovat.
ECB nakupuje dluhopisy už více než dva roky. Za tu dobu nakoupila cenné papíry za více než dva biliony eur, převážně státní dluhopisy.
Prezident ECB Mario Draghi minulý týden signalizoval, že příští měsíc by mohlo padnout rozhodnutí o úpravě měnové politiky. Totéž očekávají také analytici, které oslovil Reuters. Jen dva z 52 oslovených ekonomů se domnívají, že ECB počká až do prosince, kdy má skončit platnost nynějšího programu nákupů aktiv. Víceméně se ale shodují, že program bude prodloužen o šest měsíců do června příštího roku.
Rozhodnutí o úpravě programu kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku: v rukou ECB je už dnes značná část trhu s vládními dluhopisy eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen úplně, se ekonomové rozcházejí - část jich předpokládá, že to bude už na konci prvního pololetí 2018, někteří si myslí, že to bude až \"někdy v roce 2019\".
Analytici předpovídají, že hospodářské oživení potrvá i v příštím roce, inflace se však bude pohybovat pod dvouprocentním cílem ECB minimálně do konce roku 2019.