\"Je potřeba, abychom zastavili nenasytnost nadnárodních firem. Potřebujeme obecně zvyšovat platy, ale na východě (EU) je to ještě problematičtější. Tam potřebujeme dodatečný růst platů, aby se rozdíl mezi západem a východem snižoval,\" řekl Visentini. Dodal, že k vyrovnávání platů by měly pomoci i další instituce.
Podle Visentiniho rozdíly v odměňování pracovníků přetrvávají také mezi severní a jižní části EU, byť jsou menší než mezi západní a východní části evropské osmadvacítky. \"Chtěli bychom zajistit, aby vývoj mezd doběhl produktivitu. Momentálně tomu tak není. Na východě (EU) je rozdíl mezi produktivitou a mzdou obrovský,\" uvedl.
Ze studie ETUI vyplývá, že průměrná mzda ve čtyřech středoevropských zemích včetně Česka byla po zohlednění kupní síly v roce 2015 o 42 procent nižší než ve státech severní a západní Evropy. Z jednotlivých sektorů největší rozdíly zaznamenaly informační a komunikační technologie, věda a technika i finanční sektor.
Lucemburský ministr sociálních věcí Nicolas Schmit uvedl, že EU byla od počátku zamýšlena jako projekt prosperity pro všechny obyvatele. To podle něj znamená, že je třeba překonat rozdíly mezi členskými státy. \"Evropská unie pro občany představuje sociální model a práva, nejenom trh,\" uvedl Schmit.
Podle šéfa slovenské Konfederace odborových svazů Jozefa Kollára na Slovensku podíl mezd na výkonu ekonomiky klesá a zaměstnavatele mají v zemi zlatý důl. \"Při současném tempu růstu mezd na Slovensku bychom vyspělé země, jako jsou Norsko, doběhli za 389 let,\" uvedl Kollár. Dodal, že odbory musejí využít všechny prostředky ke snižování rozdílů v životní úrovni.
Adrian Bobok ank