\"Já to vidím docela dobře. Během příštího roku bychom skutečně měli vyvinout tlak. Říci, které produkty to jsou a nějakým způsobem to z trhu dostat nebo producenty donutit, aby šmejdy přestali vyrábět,\" řekla Jourová novinářům.
Na problém dvojí kvality potravin, ale také dalších výrobků, třeba čistících prostředků, upozorňují země ze střední a východní Evropy už řadu měsíců. Tématem se nyní začali zabývat i ministři zemědělství EU a o věci se ve svém nedávném projevu v europarlamentu zmínil také šéf komise Jean-Claude Juncker. Často je připomínán jeho výrok, že Češi mají nárok na stejné množství kakaa v čokoládě jako kdokoli jiný.
Podle Jourové je zálěžitost jasným dokladem toho, že přeshraniční problémy tohoto typu je možné řešit jen spoluprací na unijní úrovni a členské země samy se s nimi vypořádávají jen obtížně. Na evropském trhu jsou podle komisařky nejspíš stovky výrobků, jejichž kvalita v obchodech ve východních členských zemích je horší než na západě EU.
Komise dnes upozornila, že nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům požaduje, aby zákazníci dostali dostatečné a pravdivé informace o výrobku. Směrnice o nekalých obchodních praktikách zakazuje například uvádění totožných značkových výrobků na trh způsobem, který může spotřebitele uvádět v omyl.
Vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitelů a odpovědné za kontrolu potravin mohou podle komise zjistit, zda výrobci tato pravidla porušují. Pokud má takové porušování přeshraniční rozměr, je možné jej řešit v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitelů.
\"Národní inspekce volaly po tom, abychom jim dali jasné právní stanovisko. To jsme dnes udělali,\" poznamenala Jourová. Nyní podle ní právě národní orgány \"musí sebrat odvahu pustit se do něčeho nového\", neboť tento problém zatím nikdo neřešil. Národní dohledové orgány jsou ale podle komisařky právě těmi, kdo mohou výrobcům \"šlapat na paty\" a případně jim udělovat sankce.
Komise nyní pracuje na metodice zdokonalení srovnávacích potravinářských testů, aby země měly spolehlivé a sdílené poznatky, platné ve všech členských státech. Komise také financuje další činnosti zaměřené na shromažďování důkazů a prosazování pravidel, tedy na financování studií a donucovacích opatření. Už z nynějšího rozpočtu jsou pro tyto oblasti vyděleny dva miliony eur (asi 54 milionů Kč).
O tématu se bude 13. října v Bratislavě jednat na ministerském jednání, spolupořádaném českou a slovenskou vládou.