V oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy už dnes vysychají studně a mizí potoky a s plánovaným rozšířením dolu Turów se to zřejmě ještě zhorší. Vyplývá to ze studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti na české straně. Regionu hrozí, že přijde o zdroje vody. Na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30.000 lidí bude v takovém případě v nejbližších letech třeba miliarda korun, a naplní-li se černé scénáře, stamiliony navíc. Obce ani kraj na to peníze nemají.
\"Nepřipustíme, aby desítky tisíc lidí přišly o vodu,\" řekl Brabec. Spolu s ministerstvem zemědělství připravuje další dotační program, z něhož bude možné čerpat peníze na přípravu projektů, které by zajistily v případě potřeby náhradní zásobování vodou. Náklady na přípravu projektů se podle něj v současnosti odhadují zhruba na 160 milionů korun. \"O programu by měla ještě v říjnu jednat vláda,\" řekl. Kolik v něm bude peněz zatím odhadnout nedokázal, počítá ale se spoluúčastí vodohospodářských firem.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Dnes je hranice dolu zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník i s prohloubením dolu až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by mohlo přilehlé oblasti zcela připravit o vodu.
\"Polská strana pod naším tlakem poprvé nedávno přiznala, že může dojít, především kolem jímacího území Uhelná k ovlivnění množství podzemních i povrchových vod těžbou nebo rozšířením dolu Turów, a že je připravena to kompenzovat finančně,\" řekl ministr Brabec. Poláci také ale podle něj na jednání s českou stranou slíbili, že jsou připraveni udělat technická opatření, která by škody minimalizovala. Představit je slibují v rámci dokumentace EIA, kterou chtějí předložit do konce letošního roku.