Guvernér také řekl, že aktuální prognóze ČNB ohledně dalšího ekonomického vývoje odpovídá po srpnovém zvýšení sazeb jejich další růst v průběhu dalších dvou let. V srpnu bankovní rada zvýšila úrokové sazby poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň.
Tři členové bankovní rady, kteří hlasovali pro růst základní úrokové sazby (dvoutýdenní repo sazby), hlasovali i pro zvýšení lombardní sazby na jedno procento. Lombardní sazba, která je v současnosti 0,5 procenta, je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Vedle základní a lombardní sazby rozhoduje rada o diskontní sazbě, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně. Tato sazba dnes zůstala na 0,05 procenta.
Rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem zvyšujícím inflaci může podle ČNB být rychlejší růst mezd a ekonomické aktivity nebo slabší kurz koruny v nejbližších čtvrtletích, než se předpokládalo. Mezi protiinflační rizika rada zařadila snížený výhled cen průmyslových výrobců v eurozóně a nižší ceny potravin.