Podle něho se porovnávala varianta, že by stavbu nového jaderného bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ s variantou, že by tuto dceřinou společnost odkoupil od ČEZ stát a ta by následně realizovala výstavbu. Štuller uvedl, že variantu s větší transformací ČEZ považuje za ekvivalent těchto možností, výbor však nemá konkrétní zadání. Tj. není jasné, jak by přesně by měly případná větší změny v ČEZ vypadat. \"Pokud nebude to zadání, tak budeme hodnotit jen ty dvě varianty mezi sebou,\" dodal.
Agentura Reuters minulý týden uvedla, že podle jejích informací požádali zástupci české vlády minulý týden vedení ČEZ, aby rozpracovalo variantu případného rozdělení skupiny. Podle agentury měl o záležitosti výbor dnes jednat. Štuller i další členové výboru, které ČTK oslovila, se ale shodli, že záležitost na programu nebyla.
\"Jde to nad rámec výboru a jeho pracovních skupin, takže my se těmito věcmi na výboru nezabýváme. Zabývali jsme se jenom, řekl bych, tím titulem. Protože výsledky jakékoliv potenciální změny struktury ČEZ by měly být, pokud tím bude chtít jít příští vláda, vstupem pro práci výboru a pracovních skupin,\" dodal.
Vláda hledá způsob, jak financovat výstavbu nových jaderných bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a Temelíně. ČEZ je nechce stavět bez státní podpory s ohledem na vysoké náklady a nízké ceny energií.
Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Prioritou je dostavba Dukovan, zatím ale není jasné financování projektu.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v úterním rozhovoru pro deník Právo uvedl, že transformace ČEZ by výstavbu nového jaderného zdroje v Česku usnadnila. \"Současná debata o financování nového jaderného zdroje je složitá právě proto, že stát není jediným akcionářem Skupiny ČEZ a musí na ostatní akcionáře a jejich zájmy brát ohled,\" řekl listu. Stát jako majoritní akcionář drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií ČEZ.
Současná vláda už neposkytla v dubnu 2014 státní garance na dostavbu dalších dvou bloků Temelína. ČEZ následně tendr na dostavbu elektrárny zrušil. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.