Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být roční sociální pojištění i roční zdravotní pojištění vypočteno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu a během roku se musí platit vždy alespoň minimální měsíční zálohy u sociálního i zdravotního pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se roční sociální pojištění i zdravotní pojištění vypočítá ze skutečně dosaženého vyměřovacího základu.
Praktický příklad
Paní Dvořáková vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost a její hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) za rok 2017 bude činit 157 400 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 78 700 Kč (157 400 Kč x 50 %) je nižší než minimální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění za celý kalendářní rok 2017 ve výši 84 696 Kč a nižší než minimální vyměřovací základ pro placení zdravotního pojištění ve výši 169 392 Kč.
Zdravotní pojištění i sociální pojištění za rok 2017 se vypočítá z minimálních vyměřovacích základů, od kterých se odečtou zaplacené zálohy během roku. Roční sociální pojištění činí 24 732 Kč (84 696 Kč x 29,2 %) a roční zdravotní pojištění je 22 868 Kč (169 392 Kč x 13,5 %).
Paní Sýkorová vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její hrubý zisk za rok 2017 bude rovněž činit 157 400 Kč. Na sociálním pojištění zaplatí 22 981 Kč (157 400 Kč x 50 % x 29,2 %) a na zdravotním pojištění zaplatí 10 625 Kč. Při stejném hrubém zisku zaplatí paní Sýkorová ze samostatné výdělečné činnosti na sociálním a zdravotním pojištění o 13 994 Kč méně (47 600 Kč – 33 606 Kč) než paní Dvořáková.
Kdy se jedná o vedlejší činnost?
V praxi nejčastěji splňují podmínky vedlejší samostatné výdělečné činnosti zaměstnanci, penzisté, ženy na rodičovské dovolené nebo studenti. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je potřeba na místně příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovně vždy doložit. OSVČ si tedy musí splnit svoji oznamovací povinnost. I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku je nutné na místně příslušné OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně doručit přehled o příjmech a výdajích za rok 2017. Za zaměstnance vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně a zaměstnanec si musí sám podat daňové přiznání, do kterého uvede příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti. K vyplnění daňového přiznání si vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od svého zaměstnavatele.
Zvýšení limitu pro neplacení sociálního pojištění
Jestliže je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, potom se vůbec z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí sociální pojištění. Pro celý kalendářní rok 2017 je limitem částka 67 756 Kč, pro celý kalendářní rok 2018 již částka 71 950 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Zdravotní pojištění ze samostatné výdělečné činnosti se platí vždy, bez ohledu na výši dosaženého hrubého zisku.
Praktický příklad
Zaměstnanec Novotný si po celý kalendářní rok 2017 přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) činí 70 000 Kč. Na sociálním pojištění zaplatí pan Novotný ze samostatné výdělečné činnosti 10 220 Kč (70 000 Kč x 50 % x 29,2 %) a na zdravotním pojištění zaplatí 4 725 Kč (70 000 Kč x 50 % x 13,5 %).
Zaměstnanec Pokorný zahájí vedlejší samostatnou výdělečnou činnost od ledna 2018. Za rok 2018 dosáhne hrubého zisku ve výši 70 000 Kč. Na sociálním pojištění za rok 2018 nezaplatí zaměstnanec Pokorný nic, neboť hrubý zisk bude do limitu pro rok 2018 a roční zdravotní pojištění bude 4 725 Kč (70 000 Kč x 50 % x 29,2 %).
Kdy se neplatí daň z příjmu?
Nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč mají i maminky na rodičovské dovolené, penzisté nebo studenti přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností. Proto na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic, když hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti je 165 600 Kč a méně (za předpokladu, že nemají v součtu s jinými zdanitelnými příjmy celkový daňový základ nad 165 600 Kč). I při nulové daňové povinnosti je nutné odevzdat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na místně příslušném finančním úřadu.