Dává MBA vůbec ještě smysl?

Tento vývoj se nevyhýbá ani Česku, například známý lovec ambiciózních a schopných absolventů, PwC ČR, oznámila, že nebude trvat na magisterském či inženýrském titulu. “Jako vyspělá inovativní firma nechceme lpět na určitých pravidlech,” naznačila svou personální strategii tato společnost z tzv. velké čtyřky na poradenském trhu.

PwC ví, co dělá. Řada mladých lidí ve věku kolem 20 let se dnes logicky ptá, zda má smysl dále studovat, anebo se rovnou vrhnout do víru byznysu, který se v digitalizované éře vyvíjí tak rychle, že na něj učebnice nestačí reagovat.

Proto nabírají dech i školy, které nalezly vzorec, jak se neutopit v proudu inovací, a přitom udržet vysoké akademické standardy. V ekonomii a byznysu je jím úspěšná motivace podnikatelských a manažerských osobností k přijetí nabídky na škole učit a zapojení klubu svých absolventů (alumni) do předávání zkušeností mladším kolegům. Na pražské Anglo-americké vysoké škole (AAU) tak v programu MBA vyučuje 80% lidí, kteří jsou nebo byli podnikateli či top manažery v mezinárodním prostředí. Je to i díky faktu, že řada z nich v AAU hostuje z partnerské kalifornské Chapman University, která je zařazena mezi nejlepší business školy na světě, a z dalších zahraničních škol.

“MBA se u nás nevyučuje ve vakuu. Probíhá v integrovaném a interaktivním prostředí, kde jak lektor, tak studenti pochází z rozdílných prostředí, mají odlišné zkušenosti a vzdělání. Tato rodící se síť je pak jednou z trvalých hodnot, které obohacují absolventa po celý jeho následný život,” míní Ray Smith, lektor z Belhaven University in Chattanooga, Tennessee, který v současnosti hostuje na Anglo-American University v Praze. Dalším z unikátních benefitů studia v Praze na AAU je podle Raye Smithe prestižní akreditace od WASC Senior College and University Commission, americké akreditační komise uznané Ministerstvem školství USA. “AAU je jediná v Evropě a jen jedna z mála na světě mimo USA, která je držitelem této akreditace,” zdůrazňuje Ray Smith.

Ovšem jak se vypořádat s námitkou globálních zaměstnavatelů, kteří už nelpí na diplomech ani z prestižních univerzit, že jejich pracovní prostředí nabízí kromě špičkového zaškolení i dostatečnou kulturní diverzitu? Na jednu stranu je sice multikulturní prostředí firem obdobné jako na mezinárodních univerzitách – například na pražské AAU je 80 % studentů ze zahraniční, a to nejen z USA a Evropy, ale i z řady asijských či afrických zemí. Na druhou stranu je zřejmé, že každá korporace má svou specifickou firemní kulturu. Mladý absolvent bez většího rozhledu je pak touto kulturou formován a svým způsobem i limitován. Oproti tomu právě renomované školy s mezinárodním prostředím nabízí studentům rozmanitou zkušenost, jakou jinde nezískají.

“Vybudovat klasický rodinný či nezávislý podnik může znít romanticky, ale mezinárodní úspěch v dnešním byznyse vyžaduje pestrou zkušenost a schopnost dívat se na věci z globální perspektivy,” shrnuje své zkušenosti s výchovou talentů světové třídy Ray Smith.