Větší růst sklářské výroby v Česku brzdí nedostatek pracovníků

\"Pokud bychom v tuto chvíli měli víc pracovníků, mohli bychom se stejnou produktivitou vyrábět větší množství, po kterém je poptávka,\" řekl Mazzolini. Instalovaná výrobní kapacita sklářských podniků podle něj v tuto chvíli není vytížena na sto procent. \"V každém sektoru je to jiné, ale třeba ve zpracování skla je to určitě víc než 15 procent volných kapacit,\" dodal. I sklárnám by proto pomohlo, kdyby bylo možné ve větší míře zaměstnávat zahraniční pracovníky třeba z Ukrajiny.

Oboru by ale podle něj pomohlo i zlepšení mediálního obrazu českého sklářství, které poškodil krach skupiny Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus před devíti lety. \"Musíme sklo popularizovat, aby veřejnost pochopila, že sklářské odvětví má nejen historii, ale i budoucnost. Musíme pracovat na tom, aby sklo bylo atraktivní, a sklářský průmysl aby byl atraktivní pro budoucí zaměstnance, pro rodiče, kteří se rozmýšlejí, kam umístí své děti do školy. Aby věděli, že tady skutečně jsou sklářské firmy, které mají pevné kořeny a dobrou budoucnost před sebou,\" dodal.

Podle informací z Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR vyrábělo loni v zemi sklo 108 firem s více než 20 zaměstnanci. Zaměstnávaly přes 19.500 lidí, o 2,8 procenta víc než v roce předcházejícím. Před ekonomickou krizí v roce 2008 jich ale v oboru pracovalo přes 24.000 a ještě v roce 2001 zaměstnávala výroba skla v zemi dokonce 32.460 lidí. Nejsilnější oblastí je přitom výroba plochého skla, která na konci loňského roku zaměstnávala už přes 6200 lidí a její tržby meziročně vzrostly o 5,8 procenta na 18,9 miliardy korun.

Sklářství by podle zaměstnavatelů z oboru pomohla i větší podpora sklářského školství. Předseda představenstva nižborské sklářské společnosti Rückl CRYSTAl Martin Wichterle ale upozornil i na to, že sklářské společnosti budou také muset zvýšit mzdy, aby přilákaly zaměstnance. Zejména v oblasti užitkového skla je podle něj situace neudržitelná, když zaměstnanci brali loni v průměru jen 22.773 korun hrubého měsíčně. Nejvyšší mzdy jsou ve výrobě plochého skla, kde průměrné mzdy dosáhly loni 38.172 korun. To je výrazně nad průměrem ČR, který loni stoupl na 27.589 korun.