Pěstitelé cukrovky na jižní Moravě ji možná příští rok nezasejí

Už nyní se pohybují na hraně rentability a nižší cena by ekonomiku pěstování nasměrovala do záporných čísel. Do hrušovanského cukrovaru, který patří rakouské skupině Agrana, dodává řepu Agrodružstvo Vrbovec ze Znojemska. Zatímco v předchozích letech oséval téměř 300 hektarů, letos v předtuše klesajících cen pouze 110 hektarů. \"A výnosy budou špatné kvůli letošnímu průběhu počasí na Znojemsku. Očekávám pod 50 tun na hektar,\" řekl Raška. V minulých letech se výnos pohyboval kolem 60 tun. \"Dělat řepu při výnosu 60 tun a ceně 750 korun za tunu, to nemá cenu,\" dodal. Agrana si navíc stanovuje výkupní cenu podle prodejních cen cukru, která je v současnosti poměrně nízko.

Pouze pro výrobu bioetanolu pěstuje cukrovku Agrospol z Knínic u Boskovic a dodává ji do cukrovaru v Českém Meziříčí na Rychnovsku, který patří firmě Tereos TTD. Výnos by mohl být kolem 70 tun na hektar. \"To se však týká jen řepy z prvního setí, které nám zůstalo jen 36 hektarů. Zbytek jsme museli přeset. Snad dá aspoň 65 tun,\" řekl předseda Agrospolu Ladislav Menšík. I on mluví o přetlaku cukrovky na trhu a o tom, že pokud cena klesne na 450 korun za tunu, nemá cenu ji pěstovat. A to má na rozdíl od Znojemska výhodu, že v těžších půdách Boskovické brázdy se udrží více vody a řepa dává větší výnos.

Dosud dostával od cukrovaru dvouletou smlouvu na dodávku, nyní už pouze jednoletou. \"Cena šla trochu dolů. Zájem o cukrovku bude, ale otázka je, jak se budou ceny vyvíjet dál. Nemám ze zrušení kvót dobrý pocit,\" vyjádřil nejistotu Menšík.

Raška navíc připomněl, že pěstitelé v Maďarsku, na Slovensku i v Polsku dostávají na pěstování cukrovky vyšší dotace, a je tedy těžké jim na otevřeném trhu konkurovat. Oba tak přemýšlejí, co zasejí, pokud to nebude příští rok cukrovka. \"Pšenice i řepka šly v poslední době dolů a nějakou dobu se ceny ještě asi udrží,\" zmínil dvě klíčové komerční plodiny. Raška však uvedl, že nakonec může být vybraná plodina rentabilnější než cukrovka.