Bilance zahraničního obchodu vykázala za srpen přebytek 5,9 miliardy korun. \"Vyhoupla se tak sice z červencového deficitu do kladných čísel, ve srovnání s předchozími měsíci, kdy přebytek dosahoval v průměru 20 miliard, její výkonnost stále pokulhává,\" uvedl Viktor Zeisel z Komerční banky.
Také podle ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy zahraniční obchod potvrdil ztrátu dynamiky, která je meziročně patrná od začátku letošního druhého čtvrtletí. \"Částečně jde o efekt posilující koruny, která zhodnocuje od začátku letošního dubna, kdy ČNB ukončila svůj intervenční režim. Částečně pak o projev silné domácí poptávky, která se týká i dováženého zboží, čímž podněcuje růst importu a tedy snižování salda bilance zahraničního obchodu,\" dodal Kovanda.
\"Jako hlavní rizika pro českou obchodní bilanci do budoucna zůstávají možné výraznější posílení koruny, akcelerující mzdy a nízká nezaměstnanost, jež stimulují spotřebitele k nákupu nejen domácího zboží a služeb, ale i zboží z dovozu,\" dodal ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Vývoz byl opět tažen exportem automobilového průmyslu. Celkovou bilanci v meziročním vyjádření v srpnu negativně ovlivnilo především prohloubení pasiva bilance s ropou a zemním plynem. Zatímco v červenci se průměrná cena ropy pohybovala kolem 49 dolarů za barel, v srpnu to bylo téměř 52 dolarů.
Z teritoriálního pohledu měla ČR největší obchodní přebytek se státy eurozóny, hlavně Německem, Slovenskem, Velkou Británií. Na deficitu se nejvíce podílel obchod s Čínou, Polskem a Ruskem.
Za osm měsíců roku dosáhl přebytek obchodní bilance 120,1 miliardy Kč, tedy o 9,5 miliardy meziročně méně. \"Za slabším výsledkem obchodní bilance stojí zejména rychlejší dovoz, který od začátku roku rostl v průměru o 7,3 procenta. Vývoz v tomto období rostl o 6,4 procenta,\" dodal analytik Raiffeisenbank František Táborský.